Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
13. ledna 2005

noční můra

aneb vážně míněná otázka: proč sou u příspěvků perexy? třeba zrovna teď vůbec nevim, co do něj napsat :-o


i ti méně bystřejší z obce už vědí, že máme příšernou sousedku. ale co je na tom všem naprosto nejpříšernější?

tato osoba se mi včera vkradla to krajiny nejtajnější, nejstřeženější, nejintimnější.

jj...zdálo se mi o ní!

seděli sme s rodinou u jídla, když tu maminka povídá:

"ta kráva to na nás zase přehodila"
"cože?"
"asi to budem muset vytřít znova"
"chceš říct: asi to budeš muset vytří znova, jane...
tak to teda ne...už toho mám dost. nebude nás věčně terorizovat, baba jedna. du jí to tam vysvětlit, dokud sem ještě rozčílená"

zvedla sem se od stolu a šla zvonit na sousedku. slyšela sem, jak maže ke dveřim s nadšením, kdo jí to přišel potěšit svojí přízní. asi čekala nějakou svojí známou drbnu. slejzaj se tam babči docela často..
když ale koukla kukátkem a viděla mě, byt ztichnul a ona se pomalu šourala od dveří.

no to si snad dělá srandu! to dělá takovej kravál a pak si myslí, že sem jako blbá a nevim, že je doma?

"pani jurčágová, otevřete. já stejně vim, že ste doma!" bušila sem do dveří a znova zvonila zvonkem.

po chvíli přemlouvání skutečně otevřela a já vrazila nohu mezi dveře, aby znova nezabouchla, až spustim výchovnou řeč.
ona v úleku zacouvala dál do útrob svojeho 2+kk a já začala:

"co si prosimvás vůbec myslíte? ste věčně nespokojená a v jednom kuse nás terorizujete. když vám nevadí klepání prachovky z okna, tak se vám zase nelíbí, jak je vytřeno. nemyslíte si, že už to přeháníte?"

zvláštní...vůbec se nebránila. prala sem to do ní teda dál a byla sem čim dál rozčílenější, nervy napjatý k prasknutí.
konečně se vzmohla na odpor, bohužel už si nepamatuju, co mi řekla.

můj problém je ten, že se neumim hádat. křičet na někoho a nadávat, to jo. ale hádat ne. docela často mi totiž rupnou nervy a rozbrečim se a pak se kaju, což se mi stalo i se sousedkou.

v slzách sem pak pokračovala:

"copak si myslíte, že nás to baví, věčně se s váma dohadovat? nebylo by lepší, kdybysme se domluvili jako normální dospělý, slušný lidi?"

ani tady si už nepamatuju, co mi odpověděla, nicméně já už to dál nevydržela a radši sem se probudila.


míváte občas ty sny, kdy ste přesvědčený, že se vám to nezdá, ale všechno je skutečný a reálný?

já občas jo a tohle byl jeden z nich. a řeknu vám...vzbudila sem se teda pěkně opocená!

Komentáře

Copak by na to asi řekl majestro Freud ;) Btw a perexy jsou náhodou to nejlepší ? proč myslíš, že píšu blog ;)
kvůli perexům? hmmm
to si je u tebe teda dočtu, jestli sou vypovídající :)
a i bez freuda myslim, že sen je výrazem potlačenýho stresu.
Já problém vyřešil tím, že perex nemám. ;-) Se snama je to podobný. Ty zlý prostě nemám. Nestojím o ně. Hotovo.
máš!
myslim perexy.
sny nevim. i když podle toho, jak sebou občas škubeš.....
Mam spis podtitulky. :-) Kdyz perex nenapises, nic se nestane.
ježíš...a to je rozdíl? mzi perexem a podtitulkem? :-o
a jakto, že nestane? sem ho takhle jednou nenapsala a pak se na bloguje objevila půlka mýho článku místo toho, aby to ukázalo jen nadpis.
Martin Malý si myslí, že je potřeba dát do RSS prvních 300 znaků. ;-) Tak do perexu piš třeba pomlčku nebo tři tečky, hvězdičku, cokoli. ;-)
když to je blbý. spíš vymyslim nějakou frázi, co se hodí ke všemu a budu psát to
Fuj, takový noční můry...musíš před spaním myslet na něco pozitivního. A když se Ti o ní bude zase zdát, buď na ní pořádně sprostá (ale bacha na to, aby to nebylo zrovna v bdělém stavu):o))
sny jsou výrazem potlačenýho sexu ;)
potlačenýho sexu? :-o
to se nám to teda sakra potlačilo!

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz