Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
19. ledna 2005

leni riefenstahl

aneb návštěva výstavy


na výstavu o leni riefenstahl — hitlerově filmařce a fotografce — sem chtěla jít už jakou dobu, ale až včera konečně došlo k akci.
výstava v leica gallery byla zajímavá. asi je to tím, že sem jí absolvovala před necelými čtyřiadvaceti hodinami, možná je to mojí přirozenou nerozhodností, ale nemůžu si na ni vytvořit názor.

fotky byly hezký. a musim říct, že já nesouhlasim s tim, že fotografie kazí paměť. já se náhodou na fotky dívám moc ráda. nutno říct, že podle mojeho názoru byly na výstvě fotky jak dobrý, tak i vcelku špatný. kdybych měla soudit jen podle těch, co vznikly v té asi nejkontroverznější části života LR, tzn fotky z let 1933-45, hledala bych na nich talent jen těžko.
uplně jinak na mě ale zapůsobily její snímky domorodců núbú. ty sou kouzelný. ačkoli obvykle mám radši fotky "z pohybu" než fotky "soch", kdy si fotograf "modely" nastaví tak, jak se mu to zdá nejlepší, tady bych udělala výjimku, protože i tyhle statický fotky prostě měly něco do sebe.

možná je dobře, že sme s =M= na výstavu nešli už v sobotu, jak sme měli původně v plánu. chtěli sme si jí totiž konfontovat s výstavou v galerii langhans. tam šlo o fotky poláka henryka rosse, který je pořídil plus mínus právě v období největší slávy leni riefenstahl — přesnějc během nacistický okupace polska — kdy žil v lodži v židovským ghettu.

když se vedle sebe postaví obrázky z ghetta, kde děti omdlívaj hlady na ulici, jedi podivnou kejdu z plechovejch misek, lidi odváží auta do vyhlazovacích táborů a na druhý straně fotky leni, když neví, jestli je lepší zabrat führera z levý nebo pravý strany, jestli místo vybraný pro sjezd nsdap je dostatečně pompézní, když se houpe v síti u svojeho luxusního domu nebo popíjí odpolední šálek čaje s hitlerem a goebbelsem, obě výstavy najednou dostanou uplně jinej rozměr.

doporučila bych vám obě výstavy a na obě si s sebu vezměte silnej žaludek. ovšem na každou ho budete potřebovat z trochu jinýho důvodu.

Komentáře

Silné. Ano, poučný kontrast. Ne, nevzdávám se soucitu s lidmi - obětmi.
Poučné v tom, že dokázala najít cestu i z této své viny a přinesla světu něco dalšího a krásného. Je těžké soudit. Kdo to ale po nás chce ?
Na Leni Riefenstahl je zajímavé, že ji při soudním procesu v rámci denacifikace Německa prohlásili za osobu dle zákona nedotčenou. Teprve po dvou protestech francouzské vlády byla zařazena do skupiny spoluviníků. Zvláštní je, že o další dva roky později žádala o vrácení Francouzi zabaveného domu v Berlíně a tamní soud ji opět zařadil mezi osoby nedotčené.

Nevím, co si mám myslet, a to mě na ní právě provokuje.
2´=M= ... jsi byl na jejím místě a věděl, že TO VELKÉ, co se kolem tebe děje, můžeš zachytit .... aniž by jsi rozlišil že jde o zlo .... odolal by jsi ? Mít možnost stát při tom co se děje ... to nám "ďábel v nás" našeptává ... Je pravda, že nedokumentovala ... ale i aktivně podpořila. Tak mě zase napadl ten český sen ...
To, dokumentování dělal právě Henryk Ross, o kterém Mady píše. Ten byl zaměstnaný v ghettu jako fotograf statistického úřadu, a potajmu a na zapřenou tu a tam něco vyfotil mimo svoji pracovní povinnost. (Kdo u fotografa čeká něco jiného?)

Maslím, že také on těžil ze svého postavení v rámci ghetta. Kamkoli se dostal, směl fotit a určitě měl jednodušší úděl než mnozí z těch, o kterých zachoval svěděctví.

A mě právě zasáhlo, že jsem tyhle dvě vžstavy viděl tak krátce po sobě. Každopádně, já se nezabývám souzením. Nechávám na sebe jen působit ty fotografie a tohle jsou emoce, které ve mně vzbuzují. Závěry nečekej.
Ha! Někdo mi posunul klávesnici a já teď dělám roztomilé "očwjkwot" (nápověda: klávesu doprava ;-)).
doporučuji tu výstavu - a přinutit se přečíst si všechny popisky a vysvětlující tabule, zejména překlady její korespondence.
je tam zajímavý moment: asi v 38, nebo 39tém roce byla leni r. přítomna masakru polských občanů jakéhosi pohraničního města (jsem si nezapamatovala název, ani jestli to byli SA nebo SS - výstavu jsem viděla před vánoci). na fotografiích je zachycena vyděšená, plačící žena - leni r. asi těžko tedy mohla sama sebe udržovat v nevědomí, o co se jedná...
na dalším panelu z následujících let jsou ony zmiňované fotografie s hitlerem a goebbelsem... v tom období musela udělat to vnitřní rozhodnutí, že "půjde" s tímto režimem.
protože z toho měla prospěch.
spousta jiných německých umělců před fašismem utíkala - je to vždy jen osobní volba - namočit se, nebo ne.
pak byla zajímavá její korespondence s A. Speerem (hitlerův dvorní architekt - mimochodem jediný s tehdejších prorežimních celebrit po válce prodělal takovou tu sebereflexi a "přiznal vinu"), kdy se leni dovolává dřívějších dobrých vztahů a žádá přímluvu, aby se mohla zase v německu prosadit. je to dost arogantní, beze špetky lítosti nebo jakéhosi studu za minulost.
po umělecké stránce je Triumf vůle fantastický - ale jeho umělecké zpracování přece neomlouvá téma.
pro mne je leni r. žena, která se z touhy po úspěchu zaprodala. a to zapomnění je (zasloužená) daň, kterou musela zaplatit.
.... existují názory, že emoce v nás žijící jsou odrazem naší nesvobody se k dané události postavit čistě. Teprve když se jich zbavíme ... dokážeme vidět události tak, jak jsou ...
Je fakt, že současný svět rovinu emocí používá jako motor ke spotřebě a k všeobecnému pohybu a z toho se jen tak nevyhrabem.
a tak mě napadlo .... dobrej post, tolik výživnejch reakcí !!!
2 janee: zrovna dneska jsem se domlouvala, ze na tu Leni Riefenstahl zajdu! jsem rada, ze o tom nekdo blognul a ja si muzu udelat maly obrazek, co cekat. dik:)
No, sofii, u téhle výstavy jsou zajímavé spíš kontexty, než fotografie. Ale věř, člověku, který tvrdí, že fotografie kazí paměť.
Mě docela překvapilo zjištění, že fotky k filmům Olympia i Triumf vůle nejsou od ní. Že to pro ní fotili jiný fotografové. Jinak výstava je mizerná, amatérská, třeba právě jeden z nejdůležitějších momentů v životě Riefenstahlový, to že se nemůže vymlouvat že nevěděla, tedy to že byla svědkem toho masakru v Polsku, to tam bylo jen tak mimochodem, bez rozboru. No ale zase lepší než nic...
g

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz