Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
20. ledna 2005

okamih

tříměsíční


cestou na vlak

jane: "jééééé...kolikátýho je dneska?"
=M=: "devatenáctýho"
jane: "tyjo...tak to máme tříměsíční výročí :)"
=M=: "už zase? jak ty to děláš? nemáme ho nějak moc často?"
jane: "noooo...minulej tejden to bylo tříměsíční lunární a teď je to tříměsíční kalendářní"
=M=: "aha"

a pak u vlaku
=M=: "tak ještě aspoň na další tři měsíce :-*"

Komentáře

...a pak =M= odcházel k vlaku, a když viděl líbající se dvojici, která mu blokovala dveře a otočil se k Mady s výrazem: "tak když mě dovnitř nepustěj, tak já ti taky dám pusu", Mady se zakabonila a řekla: "Mno, tak teď už teda nechci." :-D
protože když mady viděla, jak =M= netrpělivě přešlapuje, už když viděl světla vlaku v zatáčce a chtěla mu dát pusu, tak on řek:
"už du mady, neblázni..tady to staví jenom minutu!"
a odbyl jí letmým polibkem a pak si to teda vyžehlil onou větou.
má snad pak mady chtít nápravu, když jediným důvodem sou blokovaný dveře?

ale mady je hodná a nezlobí se, chápe, že se =M= těší domů. ale když odcházela pomalu přes koleje a ještě daleko za nádražim viděla, že vlak pořád ještě neodjel, smutně si řikala, co toho mohli s =M= ještě stihout.
A proto charlottka vždycky čeká, až suchosch nasedne, protože než vystojí tu frontu lidí do vlaku a než průvodčí mávne, stihnou toho ještě spoustu...
A naopak, když odjíždí charlottka od něj, nastupuje do autobusu až úúúplně poslední.

btw - gratulace :-)
Teda, už tři měsíce?:o)) To to letí:o))

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz