Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
11. března 2005

o slečně se sebevražednými sklony

o tom, jaký sme já a =M= lidmilové



dorazila sem do toho baru pár minut po osmý. byli sme domluvený na půl a =M= čekal od čtvrt :)

"tak která to je?" ptala sem se během sundavání kabátu a usedání za stolek.
"ta co sedí vedle mě v tý červený bundě.."
"aha"

okoukla sem slečnu s černýma vlasama a řasenkou rozmazanou po pláči po celým obličeji. měla velký kukadla, ale těžko říct, jestli pod tunuo rozteklejch líčidel byla hezká nebo ne.

"o moc si přišla. když vykřikovala ´ne, ne, já už nechci žít´, tak sem myslel, že se k ní otočim a řeknu jí, jestli už nechce skočit, že by se mi vážně ulevilo"
"teda ty seš ale..." cynik, doznělo mi v hlavě.

objednala sem si čaj a pak mě =M= zlákal ještě na pizzu. byla výýýborná.
mezitim k nám dolétaly útržky hovoru od vedlejšího stolu. rozmazaná potenciální sebevražedkyně zase začínala vyhrožovat ukončením života a pak se sebrala a odešla na wc.

my se s =M= starali o sebe, já oceňovala jeho upřímnost a řikala sem si, že ho mám stejně moc ráda.
když se odvalila ta vlna citů, povídám

"nezdá se ti, že je tam už moc dlouho?"
"ani ne"
"ale jo...už nám stačili donýst jídlo a hraje už kolikátá písnička..."

ale pokračovali sme dál v pojídání pizzy.

"tak teď už tam je ale fakt dlouho" povídá =M= "nechceš se tam jít podívat?"
":-o" vyvalila sem oči "ne! co kdybych jí tam fakt našla ležet?"
"tak bys zavolala záchranku a pak dojedla pizzu"

je to cynik

"fakt tam nechceš dojít? vem si, že čim dýl tam nikdo nejde, tim dýl tam ona třeba krvácí.."
"tam dojdi ty!"
"já nemužu jít na dámský záchodky.."

mezitim se zved spolustolovník oné potenciální a šel směrem k wc.

"hele..teď tam de von.."
"kdepak..ten de jen na pánský"
"myslíš?"
"jasně"
"ale že jim neni vůbec divný, že tak dlouho nejde, co?"
"simtě...těm na ní vůbec nezáleží.."
"tak já tam teda du"
složila sem příbor a zvedla se.

jen co sem otevřela dveře, vidim potenciální, jak telefonuje.
uf, neumírá, nekrvácí, žije a mluví!
aby to nebylo trapný, šla sem jako na záchod, ale problém byl, že se mi fakt nechtělo čůrat. svlíkla sem se a snažila se, ale prostě to nešlo.
mezitim slyšim, jak slečna povídá

"no. i´m not at home. and i´ll never be......yes. it is possible...no....no. i dont want to see you nad i won´t sleep with you anymore..."

a pak sem spláchla a radši šla.

"žije a telefonuje" hlásila sem u stolu
"tak to je v pohodě" oddechli sme si oba.

za dalších asi 20 minut se potenciální vrátila ke stolu a povídá
"kolik je 20 krát 50? 1000? tak to sem právě provolala litr. to je v prdeli"

litr byl možná v prdeli, ale my byli rádi, že se jí nic nestalo a že to vypadá, že už je slečna zase v pohodě. mohli sme proto s klidem zaplatit a vydat se na tram a hurá domů.


a pak zazvonil zvonec a pohádky byl konec :)

Komentáře

to je teda pszcho story.... si me tak navnadila, ze mi uz vadi ze nevim detaily ;)) pls more stories like this ;))
tady žádný pls nepomůže :)
musíš počkat, až se mi zase něco přihodí.
jasan, s tvym stestim se ti to bude stavat urcite casteji nez me ;))

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz