Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
16. března 2005

andělská odyssea: předstartovní horečka

další díl hororové série



přípravy vrcholí. první z posledních kroků k přenesení bydliště z michle a zatáčky na anděl sme provedli o víkendu. doufám, že se k tomu =M= někdy vyjádří :)

maminka pak zřejmě pochopila, že všechno myslíme smrtelně vážně. nevim, jestli je její chování způsobeno snahou pomoct jediné dceři, nebo potlačenou touhou po vlastním stěhování.
faktem ale je, že mi od víkendu noc co noc tluče moudra do hlavy.
tu o stěhování, tu o malování, tu o vaření nebo praní. naposledy to byla včera dvouhodinová přednáška o úklidových prostředcích.

a kdyby zahájila jen mojí teoretickou přípravu.. nenechává náhodě ani praktickou vybavenost!
povlečení sem měla jakoby "ve výbavě". z vlastní iniciativy mi ale k němu věnovala froté prostěradla a když zjistila, že se s povlečením moc barevně neslučují, běžela ještě koupit barevněji vhodnější.
při té příležitosti koupila i čtyři ručníky.

dneska v poledne mi volala, že mi sepsala seznam úklidovejch prostředků, který nutně potřebuju, a jesli nechci skočit k ní do práce, že bysme to hned došly nakoupit.
řekla sem, ať to nepřehání, že jí moc děkuju, je moc hodná, seznam si vezmu a nakoupim to v praze.
i tak se nedala odbýt, že pořídí aspoň jakýsi pulirapid, se kterým se koupelna během chvilky převede do stavu nejvyššího lesku, protože ho prej jen tak někde nemaj.

ano, maminko
děkuju maminko

po příchodu z práce mi vnutila deset tisíc nejrůznějších hadrů, že prej těch neni při malování a následným uklízení nikdy dost, donutila tátu, aby mi věnoval zánovní nůž fiskars, obětovala mi prozatim příborovou sadu, kterou jíme jenom na vánoce a vnutila mi dvě velký osušky, abysme se měli s =M= do čeho otřít, než nám vypere ony zánovní ručníky.

následovalo tucet dobře míněných rad a skrytý dotaz, jestli by nám neměli přijet v sobotu pomoct, nebo se aspoň podívat a případně něco dovíst.

"ty to prožícáš víc než já, mami :)" usmála sem se na ní

a ta dobrá duše pravila, že pamatuje, jaký to bylo, když ona začínala kdysi prvně s podobnými pracemi ve svojí první domácnosti, a jak tehdy ocenila maminčiny rady a pomoc, protože ona by na spoustu věcí ani nepomyslela.

já ti, maminko, taky moc děkuju. i když to tak někdy nevypadá, tak já přece vim, že si ta nejlepší pod sluncem, protože moje.


a tak sem teď vybavená všim možným a už začínám taky netrpělivě přešlapovat a řikám si už aby to bylo hotový.

jen doufám, že nedojde na slova rodičovstva -> že se nám všechno sloupe nebo odrolí nebo jinak nepovede, v neděli večer nebudem mít namalovanou ještě ani půlku pokoje a nakonec si stejně zavoláme firmu.

já nesměle a velmi tiše řikám toho bohdá nebude, aby =M= a mady z boje utíkali :)

zbytek si povíme v pondělí odpoledne ;)

Komentáře

no jo ... cítí víc než minule, že teď je to nafurt ... ehhh
= dobrá vizitka pro =M= :)
= potenciální riziko, jestli to unese a nebude zmatkovat
a celkově .... jééééé to hééézkýýýýý :).
a to já bych s tim *na furt* až tak radikální nebyla :)
ty možná ne, ale mami má radar napnutej a on jí to hlásí :)
Tak držím palce, ať to dobře dopadne...
cool. buď ráda, že se to zvrtlo do starostliva. já když jsem se poprvé definitvně stěhoval od rodičky, bylo o dost komplikovanější, bo odmítala akceptovat fakt, že to není osobní útok proti ní, že jsem se jen rozhodl žít vlastní život podle vlastních pravidel. a že už nejsem malej prcek.
tak ať se vám to všechno povede.
btw. jak se má obraz mašinky? už se maluje? ;))
Když jsem se já stěhovala do svého, malovala jsem byt s bývalým přítelem celý dva dny - muselo se škrábat, voda nestačila, musela se nanést první vrstva barvy, tu seškrabat a pak teprve malovat...Malovali jsme každý den do noci a stejně tam byla jenom jedna vrstva. Kdybych měla natírat ještě vrstvu druhou, s největší pravděpodobností bych umřela a na stěhování už ani neměla náladu.
Maminky mají dobrý nápady - taky jsem pak (až po nastěhování) ocenila její rady!
Takže pracantům zdar a radím s sebou vzít nějakou tu flaštičku!
chudinko Mady (-: je to náročný, co ;-)
Koukám, že to je všude stejný.
anjine, mašinka podle mě vyšuměla :)
ale ťuk ťuk, nechci to zakřiknout. a pssst o ní, ať jí =M=ovi nepřipomeneme ;)
tazinko, mě naši radama uplně vyděsili. ale pořád si tak v hloubi duše řikám, že to nemůže bejt tak hrozný, jak mi líčej.
včera mě ale maminka vyděsila tim, že prej by se měly nanášet dvě vrstvy barvy :-o
no sem mooooc zvědavá, jak to dopadne..
trittico, náročný je slabý slovo.. připadám si jak při stěhování národů a to si tam ještě ani nevezu vlastní věci a nemůžu v noci usnout a ráno se budim nervozitou nad tim, jak to dopadne.
JANE !!! sakra přestaň napínat !
;)
jo dva nátěry jsou nutný obvzláště pokud chcete bílou barvu
zlata pravda, come come jane :)
Koukám, že maminky jsou všude stejný. Stejně hodný. Ta moje nás taky vybavila. Ale nebejt jí, tak dneska nemám celou sadu talířů, příborů, skleniček a ručníků. Povlečení taky nějaký přidala a rad nepočítaně.
Jenom neřikej, že nejsi ráda, že ten základ už máš a nemusíš se utírat do trička. :))

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz