Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
10. května 2005

novoprostoráci

v metru, na ulici, u tramvaje....všude



zkušenost s prodejci nového prostoru, kterou sem získala za několik (asi dva) měsíce, co bydlim v praze, mi nedovoluje něco nenapsat.

aby bylo jasno předem a vyhla sem se ošklivým komentářům, musim říct, že je chápu, věřim, že to maj těžký a to všechno, ale...


pravidelně každý ráno, když lezu do metra, musim se už po pár minutách nadychovat k onomu
"ne, nechci, díky"
prodejce mě pak zabije pohledem, nebo smutně pokrčí rameny a de dál, aby ho čekaly další a další podobné reakce a prodá málokdy máloco.
je mi ho lí to, ale pak si vzpomenu na rozhovor v jednom z NP, který sem si koupila.

bylo to něco o tom, že pán se stal dobrovolně prodejcem, aby si vyzkoušel, jaký to je. jeho zjištění byly zajímavý. nejvíc mi utkvělo to, že si pán myslí, že hoídně lidí si myslí, že koupit si NP je nějaká jejich společenská povinnost. pokud si ho koupit nechtějí, odvracejí oči, dělají, že prodejce nevidí apod.

při čtení tohohle článku sem si utvořila svůj názor na věc:
kupovat si nový prostor NENÍ moje povinnost! koupím si ho, když chci a když nechci, tak si ho nekoupím, ale zdvořile odmítnu. a taky není moje povinnost koukat se pak na obličeje prodejců a poslouchat jejich "tsss"

abych si časopis kupovala pravidelně, musely by se změnit dvě věci:
1) obsah
2) prodejci

ad1)
=M= mi kdysi povídal, že když se vybíral šéf NP nebo tak něco, přišly do kolize dva názory:
-> v časopisu musí být přesně to, co v ostatních časopisech, aby si ho lidi kupovali
-> v časopise musí být něco naprosto jinýho než v ostatních, aby si ho lidi kupovali.
já řikám:
ať je tam, co je tam, hlavně to musí bejt zajímavý. když už si časák koupim, chci si ho taky přečíst. když ale stojej za přečtení tak tři, čtyři články (a z toho je jeden ještě převzatejch z jinýho časopisu, nebo novin), tak o to nemám zájem.
za 35,-kč je to holt drahá dobročinnost.

musim uznat, že nevim, jak často vychází nový číslo, ale mám pocit, že je to každej tejden, podle toho, co vídám. kdyby byla periodicita menší, určitě byy se toho prodalo víc a i by moh bejt zajímavější obsah.

ad2)
když už si koupim NP (je to tak +/- 1x měsíčně, což si myslim, že je vzhledem k ceně a obsahu naprosto dostačující), tak je to díky prodejci. věřim, že je asi těžký chtít po lidech, co sou často v nouzi a svý jediný peníze vrazili do tohohle braku (pardon; a ano, jestli ste to nevěděli, tak prodejci časopis nejdřív koupí a pak se musí snažit to prodat, aby neprodělali), aby byli milý, usměvavý a tak. ale pořád je to jejich práce a když jí budou dělat otrávený a koukat se jak boží umučení, moc jim to na výdělku nepřidá.
když už kupuju, tak kupuju od pána, co sedává u nás v jinonicích u metra. je to moc milej, veselej, fajn a chytrej pán. jestli tohle bude někdo z NP číst, tak podotýkám, že tento prodejce by si zasloužil bonusy. už jen za to, že tu sedí v zimě, v létě, v zimě a mrazu, v dešti nebo v pařáku. a navíc taky za to, že je vždycky dobře naladěnej, nic nevnucuje, dobře se s nim povídá a jeho "dobrý den přeji" mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech.

naopak nikdy si nic nekoupim od pánů, co choděj ve stanici metra na andělu. proč? zajděte se na ně podívat.

už je to dlouhý zamyšlení, takže timhlě končim.
zajímalo by mě, jak ste na tom s NP a toho kolem vy, tak směle do toho a dejte mi vědět ;)

Komentáře

já kupuju - vcelku pravidelně, tak tři čísla ze čtyř, některej týden i dva, když třeba potkám novýho prodejce na nějakým blbým místě. přijde mi, že to dává smysl, podpořit přímo konkrétního člověka, kterej do toho vkládá svoje peníze a chce se svou situací něco dělat. taky proto, že já bych tuhle práci fakt neustála. a taky mám obecně pocit, že bych měla na charitu dávat víc, když jsem zdravá, zaopatřená a tak, a tohle se vždycky samo nabídne, když jdu městem. a dám stokrát radši těmhle lidem než mladým zfetovaným somrákům "slečno, nemáte nějakej drobák?" to mám vždycky sto chutí říct, že na svejch pár drobáků jsem seděla x hodin v práci...

obsah byl jeden čas opravdu k ničemu, ale zas už aspoň půl roku si tam ty 3-4 články do čísla najdu - navíc o tématech, o kterých se moc nedozvím jinde. je tam ovšem hrubek jak naseto.

pokud jde o tu periodicitu, myslím, že jsem v jednom NP četla, že prodejci čísla s delší periodicitou (mimořádný dvojčísla atp.) neradi, protože kolem nich jen chodí víc lidí s omluvným pokrčením ramen: "víte, já už ho mám"

teď jsem asi chvilku (14 dní) nekoupila, jak jsem byla zahrabaná v práci, fakt už stojí 35?

to jsem se nějak rozepsala, ale chtělas to ;)
Co je to prosim Vas Novy Prostor? V zivote jsem neslysela. Je to casopis, noviny, ci co? a to ma byt nejaka charita? Please....
taky nevim, co to je?? Ja kupuju Lva - pro děti, jednou za měsíc za 25,- Kč. Časopis nic moc, odchytávači velmi aktivní, svědomí očištěné...:))).
já zase nevim, co je lev :-o
novýá prostor je časopis, který prodávaj bezdomovci a lidé sociálně slabí, by si vydělali na skývu chleba. časopis stojí 35,-kč. z každýho prodanýho výtisku má prodejce 10,-kč a tím zhodnocuje kapitál, který do tiskoviny vrazil při její počáteční koupi.
každý prodejce má mít přidělený svoje místo a tam se snaží nějaký nevtíravým způsobem oslovovat kolemjdoucí a přesvědčit je, aby si od něj časopis koupili.
má zakázáno časopis vnucovat nebo žebrat apod.
http://www.novyprostor.com/
asi se to prodává jenom ve velkejch městech. já původně myslela, že se to prodává jen v praze, teĎ díky lie vim, že i v brně.
jane, ten pan v jinonicich je bezva. kdyz jsem od tamtud jeste jezdivavala obcas do prace / tak rok zpatky/ vzdycky mel venku nazdobenej stolecek pred metrem a fakt zdravil vsechny mile do okruhu dvaceti metru... dokazal mi hodne krat zvednout naladu, kdyz jsem resila nejaky titerny problemy a pak vzdycky videla jeho, musela jsem si rict, vidis, ten je na tom urcite hur nez ty ale usmiva se u toho ;-)
já si ho taky moc nekupuju, ale když, tak od pána, co bývá obvykle na dolním konci české ulice (čili před náměstí svobody) v brně. je zdaleka nejzábavnější, jeho halekání "mnoho zajímavého a poučného" prostě k tomu místu už patří... dlouho jsem ho neviděl (několik měsíců) a pak se zase vrátil - úplně se mi ulevilo, protože není nejmladší a asi ani nejzdravější...
to AdaMM: "...a velmi obsáhlé pojednání o... " :)) Můj favorit je zase pán pod café blau.
Jojo, NP není českej vynález, určitě něco takovýho najdeš i za Vodou, Jade. Zkus hledat v Googlu "street papers".
Já si kupuju Lva, pak nějaký ty placky, CD,...nejvíc na pomoc dětem. NP jsem ještě v životě nečetla, ale těm lidem, co ho prodávají, jsem už hodněkrát dala dvacku. Víc nedávám, ale zase ten časák můžou prodat někomu jinýmu a vydělat víc.
Připojuji se k lie - já taky nesnáším ty zfetovaný žebráky a jejich "slečno, nemáte drobák". Oni mají možnost taky nějak ty "drobáky" vydělat - třeba prodejem NP, že? Jim se jen nechce makat! Tak, to je vše, co jsem měla na srdci:o))...

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz