Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
8. června 2005

noční návštěva

otevřené dveře



těžko říct, před jakým časovým horizontem se tahle událost udála. v posledním čase sem v presu a jedno mi splývá do druhýho. nicméně asi tak před čtrnácti dnama se to stalo...



uložili sme s =M= naší návštěvu a šli spát. nevim, jak =M=, ale já sem si spala celkem spokojeně, když tu najednou nevim, jestli sním či bdím.
v té tmě pokoje mám najednou pocit, že se ze dveří vynořuje postava. velkej chlap s vlasama všude kolem hlavy.

džísys!

"kuk děti!" řeklo to stvoření

ještě než "to" vůbec promluviolo, byl =M= na nohou. tahle jeho reakce je obdivuhodná (stejně reaguje i když mu zvoní telefon). já sem jen ležela a byla sem ztuhlá šokem.

ještě než kdokoli z nás stačil vyvolat paniku, ukázalo se, že ta hlava i to tělo patří brauzrovi.

a ptáte se, jak se vzal brauzr uprostřed noci v naší ložnici?

inu...
poslední dobou máme problémy se dveřma. člověks nima i hodně práskne, ale oni se nezavřou. a tu noc právě nebyly zavřený. brauzr šel po nočním tahu k emilovi a cestou mu asi naše dveře padly do oka a všim si, že máme otevřeno.

několikrát sem potom přemejšlela, co bych asi na jeho místě udělala já. šla bych dála nechala známý spát v otevřeným bytě? decentně bych zaklepala? nebo zazvonila?
nevim..

každopádně my z toho získali poučení a každou noc, než deme spát ještě jednou pro jistotu zkontrolujem, jestli je opravdu zamčeno.

Komentáře

u nas by se mu mohlo stat, ze by mu nekdo ustrelil hlavu
copak u vás :))
To co udělal bylo pro Vás to nejlepší řešení - takhle si to zapamatujete na delší dobu. Kdyby decentně zaklepal, nebo zazvonil, nejspíš by to nebylo tak stresující a poučné:o)).

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz