Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
17. června 2005

okamih

perspektivní


včera po jedenáctý v noci pěší cestou z malostranskýho náměstí na anděla:


-chtěla bych si nechat přivízt piáno z kralup do prahy..
-hmm
-fakt mi tu chybí. mám chuť si zahrát a nejde to :(
-to neni problém, mady... když si ho nebudeš chtít vzít do postele.. :)
-no to ne.. dali bysme ho do obýváku
-tak to jo
-ale musim se tě zeptat, jestli můžu.. to víš, je to velkej kus nábytku a tak...
-můžeš, mady... ty můžeš všechno :)
-nojo, ale.. musim se tě zeptat, jestli je to perspektivní.. abych ho za chvíli nestěhovala zase zpátky..
-a na jak dlouho by to mělo bejt perspektivní?
-nooo.. tak doma nám stojí už snad pětadvacet let a ještě sme s nim nijak výrazně nehejbali. tak... já jen abych ho třeba za pár měsíců nevezla zpátky, víš?

zastavil se uprostřed ulice a tak hezky se na mě podíval...
zamilovaně, řekla bych. ale třeba mu jen svítilo světlo do očí nebo tak něco

-mady, je to perspektivní


Komentáře

ani jedno oko nezůstalo suché (:
mady, to je krasny... Uzivejte si to! ;-)
Mooooc hezký :-)))

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz