Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
26. července 2005

s blíže neurčenou nemocí opět doma

aneb hrrr do toho a půl je hotovo




mno...do tábora sem popravdě řečeno letos už moc hrrr nebyla. v posledních 3 letech už mě to nějak přestávalo bavit, ale i loni to ještě nakonec dopadlo super. avšak letos sem pořád nemohla dostat tu pravou táborovou náladu a nemohlo za to jen připojení k internetu a plazmová televize s domácím kinem ve společenské místnosti.


už v autobuse sem si představovala, že jedeme domů.
achjo, takhle se opravdu začínat nemá. grády to dostalo až kdesi za prahou, když ke mně přiběh jeden blonďáček s rukou u pusy

"jane, mně se chce zvracet"

ztěží to dořek a už se zakláněl a z ruky se mu cosi linulo.

"tak utikej dopředu!"

a mazala sem za nim a prosila pana řidiče, aby zastavil, že tam máme jednoho blitce. naštěstí se pak chlapce ujala pani zdravotnice, jináč bysme tam asi hodili šavli dva. mohla sem se tak vrátit na svoje místo, kde už se tlemil přede mnou sedící tomáš tondr.

"se nesměj, vole! si představ, jak by ti bylo, kdybys tam takhle blil ty!"

usadil ho kluk sedící přes uličku.
to mě zaujalo a od tý doby sem pro něj měla slabost.
a od tý doby sem si taky začala řikat, že to na tom táboře možná nebude až tak špatný, tím spíš, že onen chlapec už vlastnil občanku :).

moje nálada ale nic moc. nepomohlo ani přestrojení do pravěkého oblečku.
při tyčení cesty na první hru mi furt lezli do bot koníci, kterejch bylo na louce požehnaně, praktikantka, co šla se mnou, si musela nutně odskočit na velkou a jak se pozdějc ukázalo, znehodnotila nádhernej keříček borůvek, který je v tamním kraji velkou vzácností.
navíc sme zabloudily až do vedlejší vesnice a nesplnily tak úkol vytyčit trasu okružní, aby se začínalo i končilo v táboře.

až pondělní disko mě přesvědčilo o tom, že přeci jen bude líp. ukázalo se totiž, že mám pár ctitelů.
ach
:)

než sem si ale stačila užívat táborový nálady a euforie z vymejšlení her pro fakánky, padla na mě v pátek záludná nemoc, z který sem se až doteď neprobrala.

nu což. je mi jasný, že tábor mi už neni souzen a na příští rok už se překecat nenechám. leda by sme jeli jen na tejden a ne na dva jako vždycky.

škoda jen, že sem nezvládla ty klatovy. musim =M= ukecat, abysme si tam udělali vejlet.

a propos..
přemlouval mě, ať jedu dom, když mi neni dobře, že se o mně bude starat a natřepávat mi polštářek.
když sem v pondělí ve čtyři přijela, oznámil mi, že teď musí vyrazit do banky a pak má od šesti kafe s kýmsi.

that's all folks. tádydádydá

Komentáře

Zrádce jeden!!
To se ti nedivim, že tě nechytila správná táborová nálada. Na takovýmhle táboře by se mi taky nelíbilo. Diskotéku, internet a plazmovou televizi můžu mít i v Praze, na to nemusim jezdit do přírody. A ke všemu jen jeden borůvkovej keříček. Navíc posr.... Hrůza děs!
disko neni špatná :). děláme vždycky dvě a karneval k tomu a děti to maj moc rády. navíc.. je to taková průprava do života. lepší, když si odbydou pár táborovejch disko, než vlítnou na ty městský hrůzy. už pak tak nějak vědi, co a jak.
já bych teda zase na vysvětlenou měla dodat, že nejsem moc na ty echt tábory, kde si člověk vaří sám do ešusu a vyměšovat se chodí do latríny. prostě moc nemusim "liščí ohony", jak řikáme těm pravejm zálesákům.
ten tábor už si asi pět let děláme po svým s partou známejch a já bych neměnila.
jen poslední dobou..."chytám ty pražský manýry" jak řekla bára, takže už ani tohle neni moc pro mě.
No vidíš, mně zrovne tyhle typy táborů vždycky vyhovovaly nejvíc. Sice jsme nenosili maskáče a zelený trika, ale jinak jsme byli takový ty "přírodní". Ale samozřejmě chápu, že někdo dá přednost většímu komfortu. Akorát ta plazmovka a DVD mi na tábor prostě nesedí, no.
tak to mně taky ne. podle mě na tábor telka nepatří vůbec. a plazmovka s dvd mi vyrazila dech. maj to tam obsazený tak na 4 měsíce v roce a koupěj tam tohle...
ať žije hospodaření zatáčkovskýho DDM!

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz