Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
7. září 2005

už opravdu nutně postřebuju kurz asertivity

zn. doporučte



včera mě na ulici oslovil muž. no, nebylo by to až tak zvláštní, kdyby...


"how are you?" zeptal se mě ten nápadně snědý muž, proč to neříct, byl to černoch.

"fine, thanks" odvětila sem a mazala dál.

dál na mě něco žvatlal a tak sem radši předstírala, že čtu sms, protože sem stresem a překvapením zapomněla, že chci vlastně zavolat =M=ovi, jestli už je doma.
když sem si na to vzpomněla a volala sem, měla sem pocit, že onen muž už je pryč, nicméně, jen sem domluvila, už na mě zase halekal

"excuse me"

mno...třeba něco potřebuje..

jo. potřeboval. moje telefoníí číslo! a já kráááááva nebeská sem mu ho dala.

"já to chápu" řek xycht, když sem dorazila k nám domů
"člověk se ho chce zbavit, tak mu dá, co chce"

celou dobu sem si řikala, že je mi jasný, o co mu de a že se s nim už nebudu dál vybavovat a vysvětlovala sem mu, že můj boyfriend is around the corner, což opravdu byl, nicméně mi nešel v ústrety, jak sem si myslela, nýbrž diskutoval s xychtem za dveřma našeho bytečku.

"a tys mu dala svoje pravý číslo?" zeptal se =M=

sklopila sem stydlivě zrak.

"mady..." pohladil mě po vlasek a znělo to jako ty blbounku..

nojono..když já neumim říct ne. já mu řikala, ať mi dá svoje číslo, že se mu ozvu, ale on řek, že neni blázen, že to bych se mu už neozvala a že se nutně musíme sejít a že když už mám bójfrenda, že mu aspoň můžu dělat sistr a takovýhle žvásty.

noco...to, že má číslo, ještě nic neznamená. jenom s nim nesmim zahajovat už žádnou komunikaci, protože prostě neumim říct ne :(

jo..a taky mám v hlavě takový ty katastrofický vize..
on byl sympatickej a fajn, ale co když je to nějakej lovec bílýho masa, já s nim pak pudu po ulici, najednou se otevřou dveře projíždějícího auta a já skončim, víte kde...

jj...aspoň je co psát do deníčku

Komentáře

Tak pro příště - nepravé číslo. I když tohle jsem taky jednou udělala a ten dobrák pak řekl, že mě prozvoní, abych jeho číslo měla taky. "Ne, to nedělej, já tu nemám signál," rezolutně jsem prohlásila, ale on, že už mi volá a že to zvoní... muhehe
A co se týče "příjemných slušně vychovaných" mužů, nedávno mi poměrně solidně vypadající pán v metru řekl: "Hele, ta má ale pěkný kozičky!" (Podotýkám, že jsem byla SLUŠNĚ oblečená.)
nevybavovat se, nevysvětlovat, odkázat do patřičných míst, ale nejlépe ignorovat...neboj, dá se to časem natrénovat:)
Hele, myslím si, že problém není s asertivitou, ale s nějakým "přehazovačem"..., pokud mě moje starší hlava neklame, ta jsi dokázala říkat ne docela snadno, zvlášť v situacích, kdy se ti fakt, ale fakt nechtělo... :-( Jako pomůcku si můžeš představit nejotravnějšího člena rodiny (!) Pokud by tě zase oslovil, můžeš mu naznačit, že máš 2 bratry, kterým už sestru děláš, a že o třetího bratra rozhodně nestojíme. A kdyby tomu neporozumněl, tak mu řekni, že u nás občas funguje klanová soudržnost, a že tvoji bratři taky nejsou blázni, a že se rozhodně nebudou tvářit a nadšeně tleskat nějakému přivandrovalci kdo ví odkud...
P.S.: Ať se koukne na Kill Billa, mohlo by se to otočit..
Tak pojď trénovat:
"Jane, jak se máš? Nedala bys mi svoje telefonní číslo?" :)
Už jsem několikrát čet že černoši jsou v jedný vlastnosti poněkud vybavenější než ostatní.
já si myslim, že to sou pověry.
každopádně i kdyby ne, tak ten týpek, ačkoli nevypadal zle, byl pro mě naprosto sexuálně nepřitažlivej.
... ačkoli nevypadal zle, byl pro mě naprosto sexuálně nepřitažlivej. a neni to kvuli tomu ze nevypadal zle ? :))
těchcle otravnej černochů je v praze spousta. já osobně, ač žena velké a silné postavy, z nich mám strach, připadaj mi slizký. jakmile stojim na zastávce a černoch mě osloví "ahoj, jak se jmenuješ" nebo podobně, znechuceně se odvrátim a zdrhám.
mimochodem, já slyšela, že jsou sice líp vypavený, ale jedná se o klidový stav. našim chlapům se až třikrt zvětší, jim ale jen jeden a půlkrát, takže jsou úplně průměrní.
Já bych to taky řešila ignorací. Máš plné právo nereagovat na lidi, který tě nezajímají a které si sama nekontaktovala...
Bydlim u Václaváku a zkouší to na mě několikrát denně, prostě si ejn v hlavě pomyslim "polib mi blbečku" a jdu s úsměvem dál a když mám náladu, tak se ještě zhoupnbu v bocích a vzdorovitě zvednu bradu... Arogance (ignorace) nejvyšší ;-)
po mně taky furt chtěj, abych jim dělala sistr:)
ale už vim, jak na to. (ingliš? éééé... nou andrstend)
No na mě to občas zkouší v práci. Anglicky mluvím celkem slušně a tak jim vysvětlím, že jim číslo nedám a o žádné sestrování nestojím, že jsem vdaná a se svým mužem šťasná a pos... si to rozhodně nechci( zlatej můj mužíček:))

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz