Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
16. září 2005

všehochuť

o všem, co mi přišlo na jazyk



sem zase jednou slaměná vdova.

"a vrátíš se ještě?" ptal se mě =M=, jak kdyby nevěděl, že ze zatáčky vždycky spěchám do našeho nového domů.

"a mám se vrátit?"

"no jasně. vrať se v pátek večer..."

kdyby to tak šlo, ani bych nikam neodjela. minulotýdenní vynechání návštěvy rodného hnízda snad nakonec neproběhlo nijak tragicky. maminka to snášela líp, než se zdálo, asi proto, že pochopila, že sem fak na dně.

se školou už je to snad ok. nikdy neni nic jistý, ale já budu doufat, že mi vrátěj index bez poznámek a já si tam zase odkroutim další rok.

smetana mě nezapsal do bakalářskýho semináře.

"ale nebojte. vůbec se nebojte, ono se to nějak vyřeší" uklidňovala mě dobrá duše ústavu pí. bílková.

"to já se nebojim" usmála sem se na ní. protože tohle je to poslední, co mi dělá starost.

dneska mi přišel majl, že smetana tvrdí, že nedostal moje bc teze. mno...je to sice možný, ale je to v tom případě jejich chyba. musej to tam mít někde zasypaný. odevzdávala sem to poslední den termínu (jak jinak). ale naštěstí si mě pamatuje. poslala sem jim to majlem a ať se s tim teď chlapec popere.

je mi zima a venku leje. už začíná to hnusný podzimní počasí. já mám ijnak podzim docela ráda. ale ten hezkej podzim. kdy už je sice chladno, ale svítí sluníčko a listy sou barevný a vítr je honí po ulicích. to upršený počasí ve mně vyvolává lítostivý stavy.

zjišťuju, že zatimco =M= je ve stresu nervní a podrážděnej, já sem lítostivá. minulej tejden to se mnou cloumalo a nechtěla bych bejt na místě svojeho partnera.
ale přišlo mi nějak všechno líto. nejvíc mi přišlo líto, že mě nechává doma samotnou.

"musim jít projednat web."
"musim jít projednat slevu"
"musim.."

a já potřebovala, aby byl někdo se mnou, aby mě držel a mlčel.


někdy si tak řikám, že mi ta škola za ty nervy nestojí. ovšem kdybych byla pilná studentka, nemusela bych z toho žádný nervy mít.
jasno mám ale v tom, že kdybych měla nějakou práci, co by mě bavila, tak by mě ta škola tak nestresovala.

"a co by tě bavilo?" zeptal se mě brue
"běž studovat co tě baví. eva chce na medicínu"

hm. jenže já nevim, co by mě bavilo a to je ten největší problém. nic neumim, nemám žádnýho koníčka, kterýmu bych se chtěla věnovat. poslední dobou mě baví psaní. jak do deníčku, tak nekrology.. možná bych chtěla dělat to. no... musim si v tom udělat jasno.

Komentáře

ahoj Mady, nechces zajit nekdy na kafe? mame dost podobny pocity z toho vseho :/
Ale no tak, prece ted, kdyz to s tou skolou vypada tak nadejne, nebudes propadat smutkum:) Moc jsem na Tebe myslela, aby to vsechno dobre dopadlo...
Jestli muzes, rekni =M= az zas nekam pobezi: Musim se jit podivat na evin novy bytecek :)
Usadim Te na zahradku a podzim se Ti zase urcite zacne libit:)

ahoj bibi. já už ti to chci navrhnout posledních skoro 14 dní. jen se k tomu pro ty stresy nemůžu dostat. příští tejden bysme mohly někam zajít..
a s tebou, evi, taky příští tejden počitám :)
kocour nebude doma, tak budu mít pré
ok, pristi tejden mam hafo casu, cislo by mel mit =M=, tak se ozvi - budu jen rada :)
už sem mu psala, aby mi ho poslal ;)
mažu, mažu
jak o zivot:)

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz