Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
21. října 2005

exulanti

aneb jak je těžké být hostitelem


ikarkulka před časem psala o jejich anabázi s homolkovejma, já dneska napíšu trošilinku o tom, jaký je to z druhý strany.

těžký!

do včera sem to jakž takž zvládala.
návaly v koupelně, kvůli tomu pozdní příchody do práce, nevybylou teplou vodu, návaly v kuchyni, nedostatek soukromí (a to není jen o tom, že nás nachytali in flagranti) atd.

ale včera se ve mně něco vzpříčilo. asi neni možný dělat hodnou pani dýl jak 14 dní.
prostě sem si chtěla odpočinout. mít konečně chvilku pro sebe. nemuset se s nikým bavit, ani nikoho poslouchat. prostě vypnout.

sedla sem si k telce a koukala na anetu pro světlušku. no a pak dávali ten možná hloupej ale přece jen správně vypínací film proč kočka neni pes.

já jindy televizi oželim. je mi jedno, že se nemužu koukat. a je mi jasný, že sem se včera asi chovala jako malej trucovitej harant. ale najednou se mi příčilo, že bych se zase měla omezovat a uskrovňovat kvůli někomu vlastně cizímu. celejch 14 dní už pořádně nepracuju, nepřipravuju se, nedělám nic v obýváku, snažim se, aby i oni měli svůj klid, chci, aby s ecítili fajn, aby si nepřipadali na obtíž.
včera mi holt ruplo a tak sem na roztaženým gauči ležela, i když už přišla terka, i když vykládala, jak je unavená z práce, a neměla sem sílu jí vnímat, natož odpovídat aspoň hmmm. sice sem celou dobu toho filmu myslela na to, že ona chce nejspíš spát a že to v ní nejspíš vře, protože nemůže, že je unavená a chce mít taky klid, ale já se dokoukat prostě musela. a koukala bych se i na občanský judo, kdyby nepřišel jára a nebylo už po jedenáctý v noci.

boooože, jak já se těšim, až budeme zase sami...

věřte tomu, že ubytovávat u sebe někoho (navíc v takovejch podmínkách, jaký máme my), je hrozný. fakt nevim, jak vydržim další dva tejdny :(

a kdyby si to jára nebo terka četli:
tohle je můj deníček, kam si občas musim ulevit. berte to tak. já chápu, že to jinak nejde a že i vy máte určitě svoje výhrady. neberte to ve zlým.
nějak bude.

Komentáře

nevim proc u vas bydli, ale kdyz ti to vadi tak je vystehuj, at jdeou zase k jinym kamaradum
předělávaj jim byt. a neni to tak jednoduchý. když jim to =M= slíbil, tak to holt musíme vydržet. jen je to nepohodlný a už to trvá dlouho. tenhle spot je jen postěžování pro úlevu. nečekám návrhy řešení.
...chápu a naprosto respektuju tvoje pocity..., sdílet s někým cizím společné bydlení není opravdu vždycky "med lízat"....
Tak to ber jen z toho pohledu, že někomu pomáháte přežít jejich nepohodlí. Oni budou pak bydlet v hezčím a určitě jsou rádi, že aspoň takhle můžou u vás existovat a jestli nejsou, tak to je jejich problém, kterej teda zabolí vás, ale nezapomínejte na podstatu toho vašeho činu, návrhu... Je to hezký... ;-)
je to hezký, ale to si můžeš řikat tak tejden, dva. když se pak ze dvou tejdnů vyklube měsíc a půl, což sme netušili ani v nejhorším snu, tak už ti nepomůže ani fajn pocit z dobrýho skutku. věř mi, že se snažim vidět jen to pozitivní. ale představa, že teď nejsme ještě ani v půlce mě ničí.
Pozdě ale přece:
Musim uznat, že jsem o tom z téhle stránky nepřemýšlela. I když na naší obranu musím dodat, že oni mají barák celkem velkej, takže jsme se opravdu nemačkali v jedné koupelně, navíc my většinou vstávali, když oni už byli v práci, a přicházeli, když oni už spali.
Ale díky, opravdu jsem to trošku přehodnotila.

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz