Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
30. listopadu 2005

katastrofický scénář

aneb co člověk neudělá pro spot do deníčku


nevim, jestli jë to čistě jenom moje specialita, nebo jestli tim někdo trpíte taky, nicméně já mám úchylku (ano už zase), kterou sem si soukromě pojmenovala jako katastrofické scénáře.

probíhá to asi následovně:
někde se procházím, něco pozoruju, někde se něco stane, nebo tak něco a já automaticky domýšlím ty nejhorší možný scénáře daný situace.

ne, že bych byla pesimista. spíš jenom vždycky počítám s tím horšim, co mě může potkat, a taky sem ráda připravená.

zrovna před několika dny se mi to stalo zase. tu hroznou plovárnu na náplavce nezrušili a asi ani nikdy nezrušej, a tak v místě, kde je plovárna nejširší, zbejvá proklatě málo místa, na kterým se člověk může bezpečně a beze strachu procházet s takovým blbídem, jako je náš tripod.

mno... možná si to jen namlouvám, však komu by se chtělo padat do tý příšerně studený vody, zvlášť když nemůže plavat, ale já mám prostě vždycky pocit, že se najednou lekne, zakopne, upadne.

a nezůstane jenom u toho.
já ho samozřejmě miluju a utopit bych ho nenechala. takže co? takže bych pro něj skočila.
nojo, ale je zima... musela bych si sundat aspoň kabát, aby se nenacucal vodou a nestáh mě ke dnu. a asi taky boty...
ale v tu chvíli by kolem určitě šla banda nějakejch tupejch výrostků, který by mi kabát buďto ukradli, nebo hodili do vody, takže by byl nepoužitelnej. navíc bych v něm měla klíče.
jak bych se pak proboha dostala domů? podchlazená s podchlazeným psem...
musela bych běžet do admirála a poprosit je, aby mě nechali zavolat policii... (=M=ovo číslo si nepamatuju a musim přece řešit ten ukradenej kabát s klíčema).
policajti by nám snad pučili deku nebo třeba suchou uniformu a pak by nastal čas na zavolání emilovi (jeho číslo je nezapomenutelný), aby mi dal číslo na =M=, a pak zavolat jemu.

"a to mi řekni, co by sis pomyslel, kdybych ti tohle zavolala?" ptala sem se =M=, když sem na něj tohle všecko vychrlila.
"že si dělám srandu, žejo?" navádím ho.

"ne." zavrtěl hlavou
"myslel bych si, žes to všechno udělala jen kvůli zápisku do deníčku!"


tož tak. já bych seděla promáčená a podchlazená s poloutopeným psem mezi cizíma orgánama a jediný, co by jeho napadlo, je, že si chci zvšit návštěvnost.
achjo

"cyniku!"

Komentáře

jednodussi by bylo mi zavolat na nezapomenutelne cislo a ja mam klic od vaseho bytu :)
Jane, a fakt bys to kvůli zápisku do deníčku udělala? ;)
nojo, ale tehdy, když sem nad timhle přemejšlela, tak si ho ještě neměl. to sme se právě s =M= rozhoupali ho někomu dát, kdyby bylo nejhůř. dneska už sem na tebe málem zvonila :)

sharkane, co myslíš? :)
Myslím, že jo. :)
divnej sport, tyhle jistoty ...
koukám tláčo, že máš nějakej problém s komentářema. to už je podruhý, co ho ve čtečce vidim, ale na deníčku ne.. :/
aha...asi byl nějakej zbržděnej jenom :)
já mám bohužel katastrofickej scénář před očima pokaždý, když ke mě do práce večer dorazej cikáni. někdo by dokonce mohl moje myšlenky prohlásit za silně rasistický, xenofobní a presumpcevinné - jako včera. kolegové zrovna odešli, zůstala jsem v "obchodě" sama a asi po třech minutách (venku už je tma, do krámu je vidět, ale z krámu ne) sem vlezla cikánka s cikánem, že chtějí okopčit asi tři účty za telefon. no a jak je jejich zvykem, oni nestojje spořádaně u pultíku, ale cigoš se tu tak rozhlížel a procházel... já už viděla jak otevřu kasu kvůli těm třem korunám, cigoš mě chytí pod krkem, cigoška vybere z kasy těch asi 50 000 co tam mámě a zdrhnou.
nestalo se tak, stejně jako ve všech dalších případech, kdy jsem to měla před očima.
tak jsem na ně aspoň ještě milejší než na ostatní...
retezka a nebudou to brat jako rasismus kdyz si na ne milejsi nez na ostatni ? Oni chtej prece stejne podminky jako mame my :))) Tak bacha na to aby si je tim nenastvala :)
asi sme z(a)bržděný voba, já o můj komentář ;)
Ahoj. Veľmi rada čítam tvoj denníček. A tak som sa rozhodla, že aj ja prispejem. Aj ja si dávam podmienky, ak to stihnem, spravím ..., tak potom sa stane to a to. Niekedy to vyšlo, niekedy nie. Ale nemyslím hneď na to najhoršie. Držím palce, aby sa ti tie hrozy nikdy nesplnili.
ahoj andreo, těší mě tvůj první příspěvek :)

já bohužel hned na to nejhorší myslim. teřba teď před vánocema si vybavuju jeden takovej hrobeček... chodila sem ujídat napečený vánoční cukroví (nevím, jak jinde, ale u nás ho smíme jíst legálně až od 24. 12. a předtím je schovaný) a když sem takhle jednou držela v ruce linecký kolečko, řekla sem si:
"jestli ho teď sníš, tak s petrem (můj tehdejší idol) nikdy chodit nebudeš"

snědla sem ho a s petrem sem nikdy nechodila. zaručeně to funguje!
U nás sa možu jest vianočné koláče tiež až na štedrý deň, pre vianocami by boli trikrát zjedené a museli by sa opat piect.

Ale ja som robila aj iné. Keď som mala skúšku, počítala som si, či ju spravím. Párny počet schodov - spravím, nepárny nie. Skúšky som našťastie vždy urobila, aj keď vyšli nepárne počty. Tak neviem. Našťastie mám po škole a nemusím počítať.

Alebo počítam vagóny na vlakoch. Vačšinou mi vypočítaný list príde. Nešťastie vždy prehliadnem a šťastiu sa vždy teším.

Pekný deň
Andreo?nejsi z Bratislavy?
Andreo,nejsi z Bratislavy?
Nie som. Som z malej dedinky medzi Trnavou, Galantou a Sencom. Do Bratislavy som chodila na VŠ. Teraz však bývam v Brne.
Iveta je z blavy ? ;)
ty se drž tý svý, chlípníče ;)
Ja si jen hledam nove kamarady v nove zemi ;DD

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz