Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
24. ledna 2006

půjčuju české spořitelně



nač to maskovat. moje finanční situace je natolik růžová, že si můžu dovolit pučovat i bankovnímu ústavu.

neni to tak vždycky. ale včera sem měla naprosto přesný povědomí o tom, kolik bych měla mít na účtě. lehce mě proto vyděsilo, když tam bylo o dva litry míň.

1700 sem dohledala. to je ten novej minilux, co sme si v pátek koupili. ale kde sou ty tři stovky??

džísys...

inu, dneska sem se vydala k baňkomatu, abych zjistila, jestli se mi neztratily další peníze. vybrala sem si včera šest stovek na nákup, ale kupodivu tam dneska chyběly jen tři.
jak to?

jednoduchý. ty tři stovky, co tam včera chyběly, se dneska zase vrátily.
a ne, že bych špatně viděla. vim to naprosto přesně.

to mi můžou jen tak mizet a zase se vracet peníze? tři stovky vem čert. ale co až to budou tři litry? co až si pudu něco koupit a vrátěj mi kartu? vo co tady go?

Komentáře

Zdá se, že spořitelně docházejí prostředky. Někteří zaměstnanci byli prý netrpěliví, že nedostávají výplaty a tím pádem si nemohou jít koupit cuc na kládě, tak to šéf zaplácl půjčkou z účtu Jane. Dneska šéfovi došli dividendy od právního zástupce ze Sierra Leone a tak je mohl poškozené vrátit...
a neni nejjednodussi tam zavolat?
asi že jo. ale po zkušenosti z volání z minulýho tejdne, už vim, co mi řeknou.
blablabla, chyba, my za nic nemůžeme, peníze tam přece máte.
a nebo, že se mi to zdálo a jestli to můžu doložit. nemůžete? tak nazdar.

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz