Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
24. července 2006

Weg aus Dresden

Než vám řeknu, jak jsme se měli v Drésdenu, musim vám říct, jak jsme se měli cestou z něj. Vlak jsme samozřejmě málem nestihli, pak jsem kapku zazmatkovala při nastupování do vagónu a nakonec jsme vlezli do kupé s dvěma mladýma sympatickýma holkama, který mluvily směsicí podivnejch řečí. Chvíli to vypadalo jako angličtina, pak jsme to vyhodnotili jako holandštinu. Nikoli — byly to Kanaďanky.

Při kontrole pasů se holky děsně divily. Divily se ještě víc, když po německým celníkovi přišel ještě českej. To už fakt kulily oči. Záhy jsme pochopili proč.

"Does this train go towards Berlin?" fatální otázka...

Koukla jsem se na =M=, na slečnu...

"No..."

"No???" vytřeštila slečna oči.

"Towards je směrem k, ne?" zeptala jsem se =M=a, protože jsem na chvíli zapochybovala o svých znalostech aj.

"No jasně," usmál se =M= a vysvětlil holkám, že nejedem z Drážďan směrem od Berlína ale do České republiky a do Prahy.

Holky byly totálně zděšeny. Jako mladá Kanaďanka domnívající se, že právě překročila hranice země, se kterou probíhá vízový styk, bych vyděšená byla taky.

Holky ale potkaly mě a =M=a, což je zachránilo v pravdě prekérní situaci. Jelikož už jsem tu story vyprávěla X lidem (jsem totiž skutečně nadšená tím, jak jsem hodný člověk), vezmu to už jenom zkráceně.

Vysvětlila jsem holkám, že vystupovat v Ústí v deset v noci skutečně neni dobrý nápad, obzvlášť, když Praha už je za humny. Že jestli dojedou až do matičky, můžou přespat u nás nebo jim pomůžeme s hledáním hostelu.
=M= jim zaplatil jízdenku z Děčína do Phy, v automatu v Holešovicích jim koupil zopár lístků na MHD a pak jsme je odvedli do nechutně zabordelený a začůraný ulice, kde jsme je poslali do hostelu najitýho v součinnosti s =M=ovou kamarádkou.

No neni to superdobrej skutek? To si můžem do modrýho života udělat nejen čárku, ale rovnou křížek!
Dala jsem jim i tel číslo, aby se měly na koho obrátit v případě komplikací a pak už mi bylo jen líto, že se neozvaly a zvládly všechno samy.

Mno... měla jsem jim dát spíš adresu. Třeba by poslaly pohled z Kanady...

Komentáře

Jen jestli ten hostel nebyl Hostel. To už by se ty holky neozvaly asi nikdy nikomu... A na modrej život bys mohla z fleku zapomenout... :)))
no... jestli se tam vydávaly ven v noci... doufám, že krátký exkurz onou podivnou holešovickou uličkou byl dostatečnou výstrahou, aby to nedělaly! utěšuju se, že už jsou dávno v berlíně :)
Wunderschon!
a kdybys teprve viděl tu malou. to byla micinka!
Úplně wunderschön byla ta, co seděla naproti nim. ;-)
hehe... tys něco proved?

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz