Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
8. srpna 2006

První zatáčkovské ráno

Dnešní ráno sice nebylo uplně první, za to bylo první, kdy jsem se vydala do ulic maloměsta. Vyšla jsem za účelem zakoupení něčeho snídatelného. Musim říct, že zatáčkovský lidi jsou divný...

Je mi blbý o nich mluvit, jako kdybych nebyla jednou z nich. Ale TOHLE jsem nikdy nedělala. Možná mi ten rok odstupu dodal patřičný nadhled, abych si byla schopná lecčeho všimnout.

Začalo to, jakmile jsem se přiblížila k nákupnímu středisku. Najednou kde se vzala, tu se vzala, proběhla kolem mě paní a vběhla do útrob krámu. TO jsem si ještě myslela, že pospíchá. Tolerovala jsem i to, když se přede mnou vecpala do dveří i maminka s kočárkem. I jsem jí podržela dveře. Když už to vypadalo, že se mi povede vstoupit, přiřítila se další maminka s malým cyklistou, který mě ode dveří přímo odstrčil a jeho matka mi šlápla na nohu. Než jsem se napotřetí pokusila dostat se do sámošky, radši jsem se rozhlídla. Vypadalo to bezpečně.

Další tlačenka nastala před "kolotočem" kterým se prochází do prodejny. Najednou tam všichni chtěli bejt první. Trpělivě jsem se nechala všema předběhnout. Já přece nikam nepospíchám...

O co jde, jsem pochopila, když mě obtloustlá matrona vytlačila od regálu s houskama. Bylo jich tam pomálu. Všicchni chtěj k snídani křupavoučký houstičky a vědi, že když jdou po osmý, tak už jde o poslední kousky. Ta ženština se dokonce neštítila brát mi housky přímo pod rukou. Fuj!

Ovšem boj probíhal nejen u regálu s houskama, ale i u pultu s uzeninou. A to jsem si nevšimla, že by jim něco docházelo. Poklidnou chůzí jsem se přibližovala a pohledem vybírala. V tu přiběhla podivně čiperně postarší pani a dupla mi na nohu (dneska už podruhé).
"Ježíš promiňte... já se tu tak roztahuju, žejo... " řekla mi a já jí odpověděla, že "to nic". A nechala jí, ať si těch svejch deset deka šunky koupí.

Poslední boj proběhl u pokladny. Od pultu se salámama jsou tam dva kroky. Přesto mě stihli předběhnout tři lidi.

Ach jo... A á si stěžuju na kárfůr... Proti zatáčkovský sámošce je to oáza klidu a míru!

Komentáře

He, he. To je dobrý. Boj nakupujících v obchodě.
To víš no... kdo zaváhá - nežere. ;)
Dostala ses do spárů ostříleným frontovým bojovnicím, to se nedá vyhrát. :)

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz