Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
23. srpna 2006

Ze zatáčky

Zdá se, že mám trochu čas zhodnotit události minulých dvou týdnů. Modří vědí, že jsme s =M= trávili čas v zatáčce, kde jsme hlídali bujnou a početnou faunu mé matky.
Teda přátelé, řeknu vám, že mě to vyléčilo z jakékoli byť jen minimální a hlubokozasuté touhy mít kočičku. Už ráno jsem vstávala s nechutí a co nejpozději mi to milá zvířena dovolila. Ke každodennímu rannímu rituálu patřilo vybírání hovínek z kočičích mís. Jedním slovem eklhaft. Pak narovnání ubrusu na konferenčním stolku a posbírání všeho, co kočky přes noc shodily. Pak ranní krmení. Booooože, tak sofistikovanou činnost aby jeden pohledal.
Naše kočky jedi tři druhy sušenek. Jedněch hodně, jedněch míň a jedněch úplně nejmíň. A pak maj tak speciální bonbonky proti zubnímu kameni, na lepší zažívání, na lepší srst, na voňavou stolici a pro jiskru v oku. A Bílá s Vendulkou papkaj svojí konzervičku. A Sísa musí každej den kávovou lžičku nějaký hnusný pasty. Ale jí to sama. Dobrovolně.
To jo... pěkný kulový jí sama! Během těch čtrnácti dní se určitě víc pasty ocitlo na mejch rukou, na lince, na dvířkách, na zemi a na koberci než v žaludku tý bestie!

A když jsem se konečně dostala z toho kolotoče kolem koček, čekalo mě něco podobnýho s kytkama na balkóně. Tahle se zalejvá denně, takhle dvakrát denně, takhle jenom v pondělí a ve středu, takhle každej čtvrtek, tahle v lichý dny... Co jsem komu udělala??? A nezapomeň na to a na to a na tamto a taky... DOST! Nikdy nebudu otrokem svojí domácnosti! Říkám si a se zadostiučiněním pozoruju chuchvalec prachu plující kolem mě po zemi.

Žádný kytky, žádný kočky, žádná sterilní domácnost! Jsem já vůbec dcera své matky?

Komentáře

Jsem já vůbec dcera své matky?
Jó, to je těžká odpověď. Ale stejně Vám nezávidím tu brigádu.
Já bych se asi picla, nejdřív u koček a pak z kytek.

MSF, Slováci říkají - vydržať!
ale jo :) mne taky kazda kytka chcipne a jednou jsem mela kocku doma... touzila jsem po ni... no a behem par dnu jsem se psychicky zhroutila... takze jestli kdy priste, bude to muset bejt venkovni kocka nekde u baraku... taky na to nemam... (ale ani na psa...)
psi jsou v pohodě :). i když.. maminka vyšilovala, i když je měla jen pět minut podržet na vodítku.
\"ježíš... on chce každej na jinou stranuuu!\" :)
a to mas aspon vyhodu, ze te ty kocky znaji. ja jednou (neprozretelne) slibil pohlidat kocoura kamaradky. no nic, aspon me naucil spat s prikrytyma nohama (=palcema) a chodit doma v dlouhych kalhotach a obuty...
Jsem já vůbec dcera své matky? - To se taky docela často ptám.... Rozhodně nehodlám být otrokem vůbec ničeho, takže fakt nevím jak to v mém \"ubohém\" životě bude vypadat...
Raději se nechám překvapit! Ale mám takový pocit, že nejvíc překvapená budu já sama.. :)
Muj otec se zas casto zrejme musi ptat. \"Je to vubec muj syn\" nemame snad nic spolecneho ;)

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz