Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
26. října 2006

Psí život

Nastanou v životě člověkově dny, kdy by nejraději nebyl, nebo kdy by s chutí nastoupil do stroje času a přes ony dny se přenesl.
Jelikož stroje času stále nejsou (ačkoli nějakcí vědci zjistili, že mohou velmi složitě a vlastně nepatrně přemisťovat miniaturní částečky — přesně si to nepamatuju, ale psala jsem o tom do časopisu, takže to je pravda!), bude se muset člověk přenést poněkud jinak.

Jednoduše — moje neratovická babička, tátova máteř, bude v sobotu slavit 75. narozeniny. To by mě ani tak netrápilo. Trápí mě spíš to, že bue přítomno veškeré příbuzenstvo, neboť babička je taková matka rodu, či méně poeticky — kvočna. A co je na tom tak hrozného?

Už před dvěma týdny mě moje matka začala poučovat, jak se mám obléknout (hezky a elegantně), kdy je nejvhodnější doba, abych přijela (trochu odpoledne, tak kolem řetí až čtvrté hodiny, kdy už tam všichni ostatní budou a strhnu na sebe tedy patřišnou pozornost), a co mám říkat (nelži, ale řekni všechno hezky a v lepším světle).

O co jde? U nás v rodině se totiž soupeří o to, kdo bude lepší, bohatší, chytřejší, úspěšnější... a jelikož naši nejsou bohatí a bohužel ani úspěšní, musí se aspoň chlubit úspěchy svých dětí (nechci to nevděčně a nevhodně zmiňovat, ale dá se tedy v tomto případě i dlouze přemýšlet o jejich chytrosti).

Tety už jsou celé nažhavené na nové informace z první ruky. Rozšířila se o mně totiž po rodině fáma. Jak vznikla? jednoduše. Poslala jsem babičce výtisk časopisu se svým prvním článkem. Na dotaz tety, co to, že babička začala tenhle časopis kupovat, babička odpověděla, že to dostala ode mě, že je tam můj první článek a že tam pracuju. Na další otázky pak babička odpověděla, že žiju s přítelem v Praze, považte, dokonce na Andělu. Že to je byt v tý nejhorší ulici naproto pivovaru, to už je vedlejší, že.
Rodina má tedy nyní tu představu, že jsem úspěšná a bohatá novinářka, žijící v luxusním bytě v centru Prahy s mladým, úspěšným a okouzlujícím mužem (babičce byl =M= sympatický, když ho viděla na bratrově promoci).

Co s tim mám kua dělat? Pere se to ve mně. Na jednu stranu mám po krk toho pokrytectví v rodině. Na druhou stranu mě štvou tety drbny, který do mámy furt rejou.

Asi mi nezbyde nic jinýho, než se ozbrojit šarmem, nacvičit si doma odpovědi na všechny záludné otázky, nechat se šmrncovně ostříhat a v sobotu vyrazit do boje v dobře padnoucích džínách a elegantním tričku, které zdůrazňuje moje ženské přednosti. Ach jo...


Komentáře

;) V promodu mají výprodej sexy lehce průsvitných halenek :-)
wow :)
no... chystám se po obědě na lov, tak uvidíme! díky za info
věčná škoda, že zavřeli KappAhl na Smícháči a jinde ho už nejspíš neotevřeli. tam měli moc hezký a střízlivý věci za příjemný ceny :(. mno... vyrážim, jsem zvědavá, co za těch pár papírků, co mám, pořídim. přinejhoršim je tu ještě šancce v podobě sekáče na nádražní, kde prodávaj kilo oděvů za 120kč :D nebo tak nějak.
Ty mas teda problemy, ja bych se na celou tuhle saskarnu z vysoka vysral vcetne te oslavy, za babickou bych se stavil o den drive nebo pozdeji, pogratuloval, predal dar a v klidu s ni pobyl.
a ty tomu nerozumíš :P
Ale rozumim. Nastesti neni nase rodina tak povrchni, i kdyz sve mouchy samozrejme ma :-)
no, zde je kazda rada draha:) maminka ceka, ze ji budes dobre \"reprezentovat\", tety chtej svoje \"zhavy sousto\". co chces ty? pobyt s babickou? udelat radost mamince? tetam? uzit si pritomnost pribuzenstva? mas to v rukou, budu jim das, co chtej oni nebo se budes chovat, jak chces ty. Drzim palec:)
Zakladem je proste na tuhle debilni predhaneci hru nepristoupit. Je to jak s fetem, parkrat na to pristoupis a pak uz neni cesta ven. MUDr. Nešpor by mohl vypravet. Dej si radeji jasminovy caj :)))
bejt to na mně, tak nikam nejedu. babičce zatelefonuju a stavim se někdy bokem. ale to by mě máma sežrala a tety pomluvily a to hlavně před babičkou. bohužel naše rodina povrchní je a nedá se nic dělat. teda dá. jet tam, vypadat skvěle a vytřít těm drbnám zrak.
navíc se ještě dobře najim (to je poznámka pro fandora) :D
Ac nechci tvrdit, ze nejsi skvela a nezijes uspesny a skvely zivot, prijde mi, ze je to dost ponizujici hrat pred nimi to divadlo. Cela nase rodina napriklad vi, ze bydlim v Praze, ale ve sklepnim byte. A ja jsem na to i hrdy! :-)))
jaký divadlo? já před nima nic nehraju a aqni nebudu. myslim, že jin dost sklapne, i když jejich přehnaný závěry zredukuju na holou skutečnost. to jsem napsala jen jako ilustraci tooh, jak to u tetiček chodí.
Tak to ještě není tak zlý, pokud si můžeš dovolit přijít v džínách, byť dobře padnoucích :-)) U nás je ideálem úspěšné a elegantní ženy slušivý tvídový kostým... ble.
Ufff - to bude náročné odpůldne...
ibádovo oko: jo... to u nás taky, tim bych jim vytřela zrak totálně :). jenže já žádný pořádný kalhoty nemám. buď už je na mě viděli, nebo jsou příliš obyčejný, nebo mi na nich něco vadí... navíc jedna teta si ráda hraje na mladici a k tomu džíny patří! teď jsem to chtěla trochu okořenit, ale... napadlo mě, že to třeba čtou :-o kua, to by byl průser!
prostě - džíny budou stačit. díkybohu
ufff jsem rad, ze mam takovou rodinu, jakou mam... ale i ta je povedena. ja (32 let, svobodny, bez hypoteky a vlastniho bytu, nedostudovany vysokoskolak) a moje sestrenka (vek nereknu, sice vdana, ale \"karieristka\" bez deti) jsme pravidelne na vsech srazech brani za nejvetsi cerne ovce - jezdime pozde, parime az do rana, kupujeme nevhodne dary (lahev slivovice strejdovi alkoholikovi) a vubec se chovame nevhodne. rozhodne si to, ale strasne uzivame. zakladem je totiz hrat divadlo, bavit se, takze si vymyslime ty nejmene uveritelne historky a zivoty a vsichni jsou z toho paf;) nastesti nase rodina, je prece jen v poho, takze na nasi hru pristoupila a taky se bavi:)
jo a tim jsem chtel vlastne rict, ze to je otazka pristupu - musis se tim \"chlubenim\" bavit, takze vypravej a prehanej;) at ti tety zavidej a mysli na bylo nas pet a \"kachnu kazdy den k obedu\"

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz