Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
25. ledna 2007

Jak se asi cítí milující žena

když čeká na milovaného muže, kterýžto jí řekl, že bude doma tak kolem osmé večerní a v půl jedné v noci stále ani vidu ani slechu?

A jak se asi cítí milující žena, když kuchtí pro milovaného muže vynikající večeři, na výsledek je právem hrdá, a milovaný muž jí něco po jedné hodině večerní sdělí, že byl s kýmsi na jídle?

Co si asi myslí milující žena, když milovaný muž stále nejde, když přeci věděl, že vaří večeři a že na něho čeká? A co si asi myslí, když jí na otázku "a to tě nenapadlo, že o tebe budu mít strach" odpoví "napadlo"?

To nechtějte ani vědět...
Třikrát jsem ho udeřila poznámkami z Dějin USA I.







Pár poznámek:
Jel pouze do práce vytisknout papíry pro dva lidi na školení.
Odcházel odtamtud v půl osmé — poslední kontakt po ICQ.
Telefon jako obvykle doma.
Od půl dvanácté jsem refreshovala stránku DP, jestli nedošlo v nehodě kvůli kalamitě.

Myslela jsem si, že už jsem si zvykla. Nikoli. Kdybych věděla, že jde s kamarádama kamsi, tak jsem šla klidně spát. Takhle jsem měla sto chutí ho zabít, když přišel a tvářil se opět nevinně. Nevyjádřil slovo lítosti. To mě sere nejvíc.

A kdyby ho chtěl někdo litovat... ty poznámky maj 5 listů A4.

Komentáře

litovat ho nechci a možná bych mu nějaké stránky na tu hlavu přidala:-(

jestli tě to potěší, tak tohle dělá každý druhý chlap. fakt. sobci.
jojo, Luco, já vim.

těma stránkama dostal do boku :)
Potřebovala by milující žena lát milovanému muži veřejně a sbírat kapky laciné lítosti čtenářů?
Ale pokud je to zase \"sranda\" a já ji nechápu, pak se omlouvám :-)
skutečně nevím, co ti na mojich příspěvcích o nespokojenosti s =M= vadí. píšu je špatně? nemám je psát vůbec? cítím se podle tebe zbytečně ukřivděná? (což se mimochodem necítím) je to chudinka a já nechápavá? dělám to podle tebe proto, že si to doma neumim vyřídit a tady čekám na podporu?
nerozumím tomu.

rozhodně to nepíšu proto, abych si tady četla, jak mě všichni litujou. kdybys mi napsala, že to moc prožívám, že si zvyknu, nebo že se o tom nepíše, tak prosim. ale proč vždycky něco, z čeho cítím rozumování a nadnesenost a \"laskavé ponaučení\"?

ale třeba se skutečně jen nechápeme. :)
Ale houby ponaučení, šmarjá. Ale máš pravdu, mám asi pocit té ukřivděnosti a pak to s tím čekáním na podporu. Prostě třeba kdybych tvého =M= trochu neznala, myslela bych si o něm podle toho co píšeš někdy, že je pěknej zmetek. Ale kdyby byl, neměla bys ho ráda, že. Teď ti tu třicet lidí napíše, jakej je dacan a jak se nemáš trápit, což je ale kontraproduktivní. Mám vždycky pocit, že rodina či partneři by měli držet pohromadě, být si navzájem loajální. A pak se ti asi hloupou formou pokouším to své přesvědčení vnutit, což je taky hloupé, uznávám.
Prostě mě vždycky štvalo takové to: \"To je vůl ten můj starej, zase....\" nebo \"Ta má koza mě zas pěkně namíchla...\", když se mají lidi rádi, neměli by zapomínat na vzájemný respekt a když někoho sepsuju před anonymníma cizíma lidma, kterým je po tom prd, jen si tak vyléčí svoje mindráky, nepomůžu sobě ani partnerovi.
Hele, je to kostrbatý, uznávám, líp se mi o tom přemýšlí než píše.
Každopádně si raději své názory nechám příště pro sebe, ať se nestersuješ ještě tím :-)
to se neboj. já se nestresuju :). jen jsem v tomhle trochu chlap. náznaky nepomáhaj. prostě máš rovnou napsat, že podle tebe takový věci na blog nepatřej.
já to vnímám jinak, než ty, to je celý. samozřejmě, že vim, že je to otevřený komukoli, kdokoli si to může přečíst (nevim, jestli je horší cizí, nebo známej). je to pro mě ale pořád deníček. trochu zvrácenej a exhibicionistickej pro někoho, ale pořád deníček. a tam patří všechno, co mám potřebu napsat. co mě trápí, nebo těší.

lidi vnímaj věci různě. co je pro tebe porušení úcty, pro mě je prkotina. věřim, že to =M= vidí stejně.

a řekněme si to otevřeně, on někdy pěknej zmetek je. já teda řikám \"zmeteček\", protože je to takovej malej chlapeček. ale dokáže člověka pěkně naprdnout. a ta sobeckost je v něm taky. o ale máme stejný a nemáme si co vyčítat. no... už se to ubírá jinam, takže končim. příště už tě budu brát s rezervnou nebo větším pochopením, protože konečně chápu, co ti vadí.

a ještě si neodpustím k těm třiceti komentářům - jak ty vnímáš komentáře u sebe na blogu? z lidí, který komentujou většinu vůbec neznám. a ačkoli si komentářů vážím a jsem za ně ráda, těším se na ně a tak, rozhodně nepíšu zápisek s tím, že se třesu na to, aby ,jak píšeš, cizí a anonymní přispěchali s podporou, aby mě to zahřálo a dopřávalo mi to pocit převahy nebo já nevim. to je přece hloupost. píšu to kvůli sobě, ne kvůli komentářům.
:-)
Bychom si měly psát v bodech, kvůli snazšímu reagování :)
Začnu od konce - komentáře jsou fajn, prostě fajn. Někdy po jejich přečtení dokonce přemýšlím, jindy jen zahřejí, pár jich spláchnu. Dřív jsem je asi prožívala víc, teď mi přibyla nová priorita, takže mě už tolik věcí nerozhodí.

Nemůžu ti ale napsat, že něco na blog nepatří, páč to je blbost. Nikdo, už vůbec ne já, nemůže určovat co sem patří či nepatří. Můžu jen reagovat, což jsem učinila, ale bylo by ode mě víc než hloupé, kdybych čekala, že něco změním. Takovou důležitost komentáře nemají a rozhodně by mít neměly. Blog je odrazem autora, tak prosím, buď dál svá. Kdybychom všichni psali a chovali se stejně, byl by život hrozně nudnej.

A nevyznělo-li to tak snad, napíšu to natvrdo.
Od začátku vám oběma fandím, asi proto negativně vnímám každý náznak nějaké nepokojenosti.

Stačí to jako vysvětlení? :)

Hezký den, Jane.
Mně se ten příspěvek líbí, pobavil mě, je to hezky a vtipně napsané, nikoho jsem nelitoval, ani jsem si o nikom nic špatného nemyslel. A samozřejmě jsem si z něj vzal poučení, že až půjdu do hospody, dám o tom vědět všem ženám, které mě milují :)
wow, misto triceti komentaru je tu par dalsich clanku;-) to me bavi...

jarine, hlavne nezapomen napsat cas prichodu jen jedne, aby te k ranu necekaly vsechny;-)
hm, milující žena asi budu muset pochopit že když ho neveme takoveho jaký zřejmě je, tak bude časem sama zklamaná.
aaaale... to jsou kecy. tohle není \"takový jaký je\". tohle neni nic, co by ho nutilo se měnit. tohle je základní pravidlo, který stačí respektovat.

to je něco, co mě docela vytáčí - ženská má brát chlapa takovej, jakej je. chlap se nemění. blablabla. ženská má taky nějaký potřeby. taky nějaká je. oba se musí přeci přizpůsobit. tohleto je totální blbost.
=M= řiká, že mám dodat, že mě neštve to, že přišel pozdě, ale to, že mi to neřek.

a já dodám další věci :)
on je \"takový jaký je\" (chodí pozdě domů, aniž by mi to řek) a já jsem \"taková jaká jsem\" (mám o něj strach). kdo se má změnit? nebo se máme rozejít?
nestačí se jen domluvit? pak by se nikdo měnit nemusel.
bacha na domaci nasili, aby te nevykazali na 10 dni z bytu :)
a opatrne, vis jaky je mezi vama rozdil, i pet papiru dokaze eMa prerazit vejpul :)
Hezky napsane, musela jsem se chechtat. A taky trosku zamyslet.
Do denicku tohleto patri, je to tvuj zivot, popsany tvym osobitym stylem...

Huh, tak ten posledni komentar byl ode mne...
hehe... se neboj, to on se nedá.

sýkorko, čtete si to přes rameno, či co? :)
Nene, sedime vedle sebe :P)
tak to má být :)
Pry mam delat neco jineho, nez prave ted delam, tak se radeji klidim, at taky nedostanu peti papirama :-)))
To byla zase ja... Ja fakt radeji jdu :-)
nojo... to je ten respekt :D to je dobře, že si ho zachováváte. my si ho budem muset teprve vypěstovat.
Jo, to my se respektujeme :D. Prave se td nezrizene chechtam tomu, jak mi rika, co bych mela udelat a ja ne a ne :-)))
Hlavne, ze se mame radi, no ne? ;-)
rozhodně!
Není... když na to přistoupíš a chlap se změní , budeš mile překvapená a potěšená, když nato napřistoupíš a chlap se nezmění, budeš zklamaná.
no jo, ale ty nechápeš, že já nechápu, proč bych měla na něco přistupovat. proč on nepřistoupí na to, že se nezměním já?
teď nemám na mysli konkrétně tuhle situaci ale vůbec veškerý to chlapský \"takovej, jak jsem\".
no to je je jednoduchý :-) Já to nevztahuju obecně na tebe, pro chlapy to platí opačně také. Já to vztahoval ke konkrétní situaci. Tam je to dané tím že tobě to vadí, jemu ne. Zklamaná z toho že se to nevyřeší budeš tedy ty, ne on.
nojo, ale tys řikal \"takovej, jakej je\".
fajn, tady se asi neshodnem :). mě prostě vytáčí, když se chlapi hájí tim, že už jsou prostě takový a že je tak musíme brát. my jsme přece taky prostě takový. tak proč nás vy tak neberete? proč se ve většině případů přizpůsobuje žena? no, asi tak :)

a dobře, v tom mojem posledním komentáři klidně mohlo bejt \"mám na mysli nejen!! tuhle situaci\".
ja bych ho taky prastila, a necim poradne tlustsim :) ale to neni nic proti tomu, kdybych neco takovyho udelala ja - Lvicek by zburcoval policii, hasice, Interpol atakdale atakdale :) ale ja si telefon beru vzdycky :)

presne to chapu: kdyby to rekl, tak neni problem. Tohle je k nasrani - nic jako na rozchod, ale je to k nasrani :)
Já jsem nikde ve svém komentáři =M= ani chlapy nehájil, ani jsem to tak nemyslel.
Chtěl jsem říct že je to tak lepší pro tebe (to ale prece neznamena ze je to tvoje vina).

Imho to nema nic dělat s muzi*zeny, ale obecne o jakykoliv problem dvou stran. Kdyz se budu snazit resit problem stylem at ustoupi druha, tak za predpokladu ze ma stejny pristup i ona se problem vyresit nemuze. Minimalne jeden ustoupit musi. A pokud ustoupim ja, vim ze se problem vyresi 100 procentne, ikdyz holt budou veci ve kterych budu muset polevit.
btw ja mnohem vic nesnasim lidi co maj mobil a neberou si ho s sebou nebo si ho berou vypnuty :-)
ha! 30 komentářů :D

mno... jsou věci, na který reaguju jako býk na rudý hadr a tato:

...milující žena asi budu muset pochopit že když ho neveme takoveho jaký zřejmě je...

je jednou z nich. přišlo mi to prostě jako obhajoba tím nejhloupějším (pro mě) argumentem - \"takový, jaký je\". to bych vraždila, když to slyšim :) ale dobrá.
nicméně stejně musim trvat na tom, že tady to nejsem já, kdo by měl ustupovat. já hlavně NEMÁM KAM ustoupit. já si v tom nemůžu pomoct. neim, jestlis to zažil - mít o někoho skutečně takovej strach. už jsem se asi smířila s tim, že kddyž jde s kamarádem na pivo a řekne, že bude doma o půlnoci, že hodina sem/tam neni žádná míra. nestresuje mě to. chápuk že se zapovídal. ale na tohle si prostě zvyknout nedokážu. nechci, aby mi hlásil minutu po minutě, kde se nachází. ale proboha!!! když vim, že jede do práce vytisknout šest papírů. že nejpozdějc musí bejt do osmi hodin doma, tak prostě mám strach. notabene, když bylo, jak bylo - sníh a kalamita. i kdyby ne... nepomůžu si. zastřelili u nich Mrázka a on samozřejmě neni žádnej mafián nebo člověk pochybných kontaktů, ale stát se může cokoli. a co si mám myslet? jasně, že jsem si i ten večer opakovala, že asi někam s někým šel. ale nedokážu to hodit za hlavu, jít spát, být v pohodě. prostě nemůžu ustoupit a smiřovat se, to nedokážu.
naproti tomu on? stačilo poslat jedinou smsku (kdyby měl telefon, že), nebo se na pět minut vrátit do kanclu a napsat mi z icq. co ho to stojí? možná si pořád plně neuvědomuje, co mi tím způsobuje, nebo já nevim. skutečně si myslim, že zrovna v tomhle konkrétním případě neni řešením to, že bych já ustoupila. nedá se to.

k mobilům - lidi, co neberou mobil, kdykoli si zamanu jim zavolat, mě neštvou. brát mobil neni ničí povinnost. ale štve mě, že konkrétně u něj je to imrvére. to neni ,že chce mít chvilku soukromí. to je totální ignorace!

Quanti... co myslíš, že =M=? Byla jsem s kamarádkou v divadle, neřekla mu to, opozdila se v příchodu o blbý dvě hodiny (v deset místo v osm) a už zahájil rozsáhlou špionážní akci, kdy volal jednomu člověku, který mu měl dát číslo na mojeho bratra, pak vzburcoval bráchu a pak si tu okusoval nehty. no... asi ho to dostatečně neponaučilo.
Jane, stojim pevne za tebou. Mne by zesedively vlasy, kdyby mi tohle pritel udelal - uz jednou se mi neozval od tri odpoledne do 9 do vecera, pricemz mel byt na prijmu, a ja byla strachy podelana. Kdyby misto v 8 prisel az v jednu, tak ho zmlatim minimalne kronikou lidstva:o)) Ja mam obecne o lidi strach a navic si jeste v hlave stavim katastroficky scenare, ze ho nekde neco prejelo, vyboural se, atd..

A klidne si na =M= stezuj. Kdyz se chova nezodpovedne, zaslouzi si verejne lincovani:o)
to ne, to si nezaslouží... :) ono je to takové milé koťátko. zrovna teď spí na gauči a je k pomilování :)

ale jsem ráda, že mě někdo chápe. ta kronika lidstva mě rozesmála :))
to znám, a jak. jednou ještě se zwířetem jsem jela v noci domů a nemohla se mu dovolat, asi půl hodiny v kuse jsem pořád vytáčela číslo a pak už jsem akorát běžela od tramvaje nepříčetně domů, co se proboha stalo - a ono nic, on si jen pouštěl hudbu moc nahlas. a na katastrofický scénáře mám talent taky. to je asi nějaká ženská vlastnost.
ani nevíš, jak jsem ráda, že to někdo chápe :)

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz