Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
27. února 2007

Náš rozhovor byl poněkud zmatený

ale nakonec jsme se dohodli.

"Dobrý den, já jsem se vás přišla na něco zeptat," zahájila jsem konverzaci s ó velkou hlavou našeho institutu a osvětlila mu svůj problém.
"Cože vám řekla?" otočil se na mě ten pomenší, avšak pro mě charismatem oplývající pán.

Doprčič... hrklo ve mně v přestuše problémů.

"To se netýká předmětů, které jste absolvovala kdysi, ale týká se to předmětů, které měly být zapsané v zimním semestru. "
"No, ale to tenhle byl," zajíkla jsem se.
"Počkejte, co že to je za předmět?"
"Dějiny USA," Úvod do studia... jsem zatajila, stejně by se to řešilo analogicky a už tak jsem vypadalo jako pako.
"Nojóóó, tak to je ale jiná," nakolonil se ke mně a pokračoval,"to dřív bylo pět pět, teď je to tři šest, to je k ničemu, jestli to je v systému nebo ne".

Pět pět, tři šest? Zamyslela jsem se. Aha! On myslí, že se změnil způsob počítání kreditů.

"A vy jste pět šest? Počkejte, vy musíte bejt čtyři pět..."
"Já jsem dokonce ještě dva tři!" seplo mi to. Víte vy, na co se mě ptá? :D
"Tak to je v pořádku."

Tak to je v pořádku :). Příští týden přiběhnu s indexem a vypsanejma známkama a uzavřeme to.
ON to teda ještě neví, ale já už se na to těšim!!!

Komentáře

Jéžiš tak vidíš!!! :-D

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz