Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
7. března 2007

Dneska se mi stalo několik věcí.

První je poněkud intimní. Asi to tu nebudu rozpitvávat. přecijen mi =M= včera řekl, že můj deníček nejspíš čte 90% pracovníků z jeho bývalé práce. Ale bylo to překvapivé.

Na nábřeží jsme potkali Karla. Tu typickou smíchovskou postavičku, pána, který bydlí Na Skalce, pracoval u Birhanzla, chtěl si od souseda půjčit stokorunu a já nevim co ještě nám v létě stih napovídat. Seděl na lavičce, měl vousy pomalu až na zem, nemyté vlasy, na pleši na temeni ošklivý strup — nejšpí pozůstatek ošklivé rány, a ačkoli byl už v létě dost hubený, teď mi přišel až drobný. Měl s sebou velkou tašku, a i když se s námi v létě dlouze vybavoval, dnes nás přehlížel jako krajinu.
Asi už Na Skalce nebydlí...

Při venčení se mě nějakej pán zeptal "Jste odtuď, žejo?" Když jsem přitakala, zeptal se mě, jestli "támhle" ještě pořád bydlej Hrdličkovi. Panebože, nebyli jsme ani v naší ulici. Byli jsme za rohem! A on se mě ptá na takový věci... Vždyť já nepoznám ani sousedy z našeho baráku!
Blázen chlap...

Na rohu Knížecí jsem už z dálky poznala Krylovy. =M= z toho měl takovou radost, že jim to přehnaně nahlas a přehnaně důrazně sděloval.

Objevili jsme novou restauraci, kam budeme chodit. Obsluhujou tam chlapi. Škoda.

A věděli jste, že prsní implantáty maj registrační čísla?

Komentáře

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz