Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
26. dubna 2007

Výchova dětí v Čechách

Včera jsem popíjela kávičku na nábřeží a pročítala jakýsi dokument State Departementu o tom, jaký byli po válce v Německu borci, když tu zvýšený mužský hlas mě přiměl zaměřit pozornost jinam.

"Neber ty kameny do rukou!" nabádal tatínek svojí dceru. Víte, já nemám odhad na věk. Ale tohle bylo dost malý dítě. Tříletá holčička už má rozumnej kukuč a culíky, tohle bylo prostě mimi, co se včera postavilo. No dobře... tak předevčírem. Rok a půl tomu mohly bejt? Dva roky?

"Neber ty kameny. Běhaj po tom krysy! Hnusný krysy a ošklivý potkani! A na to pak šaháš!"
Jo,jo... to jsou ty počátky fóbií, naštval mě ten otec. Začíná to hnusnýma, který běhaj po kamenech a končí pištící matkou, který její syn domů přinese roztomilýho potkánka.
Holčička si nedala říct, a ak táta přitvrdil.

"Neber ty kameny! Běhá po tom ta hnusná havěť a ty si pak strkáš ruce do pusy! Nafouknou se ti vnitřnosti a popraskaj ti střeva!" a pak přidal ještě pár šťavnatostí o krvi, který už nejsem schopná doslovně interpretovat.


No páni! To je teda otec! Teď ještě může člověk doufat, že je to tak malý dítě, že si po popraskáním střev není schopný nic reálnýho představit. Ale co když v tom táta bude pokračovat? Z toho dítěte vyroste uzlíček plnej traumat...

Komentáře

Chachá :-) Dobrej... :-))
:-)) takovýho fotříka za trest. Měl bejt spisovatelem.
spisovatelem bude ta holčička, co bude psát sc-fi o epidemii praskajících střev, aby to ze sebe dostala...:-)
Mám skoro tříletou dceru (má chytrý kukuč, ale culíky ne :) ), a protože s ní trávím dost času na různých dětských hřištích, slyším takových \"výchovných\" promluv rodičů spoustu. Někdy se člověk opravdu diví.
Rodiče mají někdy divoký nápady a ani netušej, jaké to může mít na děti vliv. Já třeba dodnes vzpomínám na chvostoskoky ve sněhu, které jsem si představovala jako brouky, co mi v noci polezou z pusy, když budu jíst sníh ;) Nápad mého otce.
Cha cha, to na mě taky rodiče zkoušeli! Sníh jím dodnes.
Mám velkého psa. Občas někteří \"chytří\" rodiče, když je potkám s malými dětmi říkají něco jako: Hele to je velkej pes, když nepůjdeš za ruku on tě kousne nebo seď v kočárku a nikam nechoď, jinak ti ten pes ukousne nohu.
Psa si samozřejmě držím a k cizím dětem ho nepouštím.
Mám velkého psa. Občas někteří \"chytří\" rodiče, když je potkám s malými dětmi říkají něco jako: Hele to je velkej pes, když nepůjdeš za ruku on tě kousne nebo seď v kočárku a nikam nechoď, jinak ti ten pes ukousne nohu.
Psa si samozřejmě držím a k cizím dětem ho nepouštím.

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz