Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
11. července 2007

Kočka

Co vám budu povídat...
Jestli si někdo myslel, že po prázdninách nebudu chtít číču předat tomu, komu patří, tak se pletl. Naopak. Zjistila jsem, že jsem ještě víc na psy, než jsem si myslela. Snad mi nikdo neutrhne nohu, když řeknu, že mě ta kočka chvílema pěkně štve.
Od doby, co jí máme, jsem se pořádně nevyspala. Respektive vyspala. Ale to, co v noci nezvládnu, dospávám během poledne a biorytmy se mi posouvají, což mě vůbec netěší.

Kočka noc co noc objeví novej zdroj kraválu. Nejdřív to bylo skákání všude možně a shazování kde čeho. Pak chroupání sušenek (když dopadaj uchroupaný kousky do plechový misky, je to setsakra divnej kravál). Pak přišla na to, že spíme vedle a začala si otevírat dveře z obýváku do ložnice. Taky pěkná chuťka... Teď je teda necháváme otevřený, ačkoli nejdřív =M= vykřikoval, že kočku v ložnici nechce.
Ona nás asi taky nechce. Jen courá sem a tam. Včera ale přišla na novou zábavu. Lítá z gauče v obýváku dveřma až na okno v ložnici a dupe při tom jak stádo slonů. Doprdele! Klela jsem včera v noci. =M= vstal a zavřel dveře do obýváku, ale vzhledem k tomu, že tuhle překážku se kočka naučila překonávat už dříve, vůbec jsme si nepomohli.
Kua...

A tak jsem dneska vstávala opět až po jedenácté, abych naspala to, co jsem v noci nemohla. Navíc, nebo právě proto, jsem poslední dobou podrážděná a furt naštvaná. Na cokoli. Achjo...

Komentáře

Kočky jsou sqjelyy.
Kočka je ušlechtilé svobodné zvíře, velmi inteligentní a hrdé.
Žádný podlézavý otrok jako pes.
To taky dokaze s prominutim vopapouskovat kazdej, a je to blabol.
Ja mam kocky radsi nez psy, ale v byte bych nechtela uz ani jedno. Kocky jsou pekne vlezly a me navic dost deprimovalo, kdyz jsem nevedela, kde vlastne je. A jeste vic me deprimovalo, kdyz jsem to vedela a bylo to zrovna ve stoupackach, na skrini nebo mne na hlave...
Quanti :)))))

a vlezlá teda je. to pak o její hrdosti dost pochybuju. a vyloženě me sere, když píšu na ntb a ona mi jde lehat na ruce a na klávesnici. to bych vraždila. a můžu jí vyhodit kolikrát chci. navíc ještě slintá. děs.
ale musim říct, že mě ani moc nedeprimuje, iydž nevim, kde je. deprimuje mě té, když si uvědomim, že jsem jí celej den neviděla. z toho vyplývá, že celej den někde chrápala a v noci zase bude dělat brajgl.
:-) Jak si kočka otevře dveře? Není na to moc lehká?
Měli jsme kočku asi měsíc. Pak byly Kačovy záchvaty čím dál horší a šla ke Kačově ségře. Z důvodu alergie byla omezovaná na kuchyň, chodbu a zahradu. Ale i v tý kuchyni... ráda se hřála poblíž jídla na plotně :-(, to mě znervózňovalo. A u ségry dokazovala: v noci přišla na to, že se do papírový krabice může opakovaně propadávat - vylízt ven, skočit, propadnout se, vylízt... si taky užili noce :-)
hm, muj kocour byl docela hodnej, slusne vychovanej, ale je jasny, ze kdyz hlidas cizi, tak to je neco jinyho... ja se ted nemuzu rozhodnout, jeslti chtit psa nebo kocku, hm!
Jano, u pritele doma maji dve kocky a jednoho kocoura. Venkovni dvere maji s klikou a pokud nezamknou, maj do peti minut kocoura vevnitr. On vyskoci na kliku a pokud jde klika pekne lehce dolu, otevre takove dvere i mala kocka (a ze ten kocour malej je).

Jane, ja mam taky radsi psy - kocky me stvou tim, jak jsou vychcany. Lisaj se hlavne kdyz jde o jidlo a nebo kdyz chtej ony. Pes je oddany zvire...
pes hlavně poslechne, když mu řeknu, ať dá pokoj. kočka to nechápe, nebo nechce chápat. tahle je navíc éro. naši maj doma koček šest, ale tohleto teda nedělaj. taky lítaj a tak. ale dělaj to ve dne. ona spí, a pak v noci neví, co roupama.

ale ona je milá, hodná... teď se třeba mazlí s =M= a je v pohodě. roztomilonká... holt na kočky nejsem no.

jano, otevře si raz dva. prostě je šikovná. mám pocit, že jí to naučili =M=aminčini kocouři. tam musej zamykat vchodový dveře, jinak by se jim producírovali po paneláku. kočky u našich po klikách neskáčou.

erie, nejde o to, že je cizí. jde o to, že je to šídlo. je nevylítaná a já na ní nemám náladu. ono jde hodně o povahu tý kočky. kočky u našich jsou všechny fajn. ale některá mi sedne víc, některá míň.
Co bych já dal za kočku, která si umí otevřít dveře!!! Protože ta moje bestie to neumí, musím je všude nechávat otevřené :(( Když je zavřu, hned zanimi sedí a mňouká (umí mňoukat jako když řve malé dítě) a to se nedá vydržet. Nepomůže ji ani vzít dovnitř, protože si okamžitě sedne z druhe strany dveří a začne zase mňoukat že chce ven...

Ale to je samozřejmé. Vždycky platí že člověk bydlí u kočky, nikdy ne naopak. Peřinu v noci většinou ukořistí kočka, na ruce si mě lehá taky, už sem se sní na rukou naučil hrát i Counter Strike :-)) Prostě to je naprosto normální...

Co se týče spaní, je to jen věc zvyku. Člověk se naučí rozeznávat důležité zvuky (jako že kočka zrovna bleje u mě na koberci) kde se musí probudit, od těch nedůležitých, kdy se kočky všude možně honí nebo zrovna shazují nádobí v kuchyni...
kua ale maminčiny kočky tohle nedělaly!!! běhaly ve dne, kdy mi to nervy nedrásalo a v noci okupovaly v posteli mámu, což mi taky nevadilo.

dneska v noci zase něco produkovala...
a ráno vyprodukovala svoje první blitky. naštěstí uklízel =M= :D.
Jo, blití je něco, na co si asi nikdy nezvyknu. Obzvlášť takove nástražné pasti, kdy člověk ráno po probuzení jde do koupelny a při vstupu do koupelny šlápne přímo do hromady čerstvě nedotrávených kočicích sušenek. Hlavně nesnáším, že buď nejdřív to musím před snídaní uklidit, nebo se nato při snídani dívat (v kuchyni) a nechce se mě ani jedno :-)))
Kočka.... jo dlouhé to povídání. Asi po třetí jsme prošvihli jak jí odlehčit od jejích speciálních dnů. Kočku si pořídila žena s dětičkama kluk 10 holka 18. Kluk vše nemůže a holka nemá čas. Takže já tu mám opět peklo. Zase má ty svoje dny. Mňouká a mňouká a mňouká a mňouká, vystrkuje zadek, leze mi na stůl kde setřese pár chlupů. Před chvilkou jsem si klekl na sem pro tí a tak jak mňoukala jsem jí to vracel. Mám jí docela rád ale občas když mňoukla furt je to šelma a šel z ní docela strach. Nosí tu v tlamě bílou malou ovečku a asi má představu že má malé. Asi to maj nějak zapsaný v genech. Je z toho celá unavená už se těšim až aspoň zase na hoďku usne. Ale jinak vše znám, včetně dveří, šplhání po kožence na vchodových dveřích a plácnutí do kukátka. Čurání na koberereček v koupelně oblíbené místo když se naštve.
Jinak je to milá bestie, tedy když právě nemá svoje dny. Mame jí od malinka v paneláku. Hodná na záchůdek jestli za rok udělala 5 loužiček jinde. Blinkala snad 2x z blbejch kapsiček. Teď na ní koukám a je mi jí líto, leží tu natažená ja khard a má chudák dost. Tak snad na chvilku usne. Rozhodně bych kočku nedoporučoval nikomu kdo nikdy neměl aspoň jedno dítě :-) A nebo naopak, je to možná taková průprava ............. čus Tom

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz