Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
18. října 2007

Z Barcelony I.

Dneska jsme se vrátili z dovolené a postupně vám nabízím zápisky den po dni.


Středa začala vlastně už v úterý večer, kdy jsme museli rozvést psy. Teda my… =M=, protože já jsem byla asi tak do půl devátý v práci a smolila poslední reportáž. Je nutné poděkovat =M=ově sestře a =M=ově bratrovi, protože bratr půjčil sestře auto a sestra rozvezla peďkatou k babičce do zatáčky, merlina k =M=amince a kočku k sobě. Doma tak zůstala myš. Máme už jen jednu. Malou. Velká (tu jsem měla radši) byla nalezena mrtvá ve velké kleci. Ležela bez hnutí s hlavou na kokosu. Myslím, že je toho příčinou její bezmyšlenkovité skákání po větvích a zdech klece. Kolikrát, místo aby slezla, se pustila a spadla tak z velké výšky. Tentokrát asi dopadla na kokos a už to nerozchodila ☹.
Když byla zvěř rozvezena, museli jsme balit. To se ukázalo jako velmi zábavná část cestovní přírpavy, protože jsme měli půlku věcí ještě vlhkou a tak všelijak podobně. Nakonec jsme to nějak zabalili a půlku věcí dobalovali ještě ráno. Pak jsme opakovaně vážili náš megakufr, protože jedno zavazadlo smělo mít maximálně 20 kilo.
Nakonec se nám všechno vešlo právě do toho jednoho kufru a vypadalo too, že má akorát přesně těch dvacet kilo.
Vyrazili jsme na letiště a =M= pořád spekuloval o tom, kolik ten kufr vlastně váží, protože jsme ho vážili na Emilově váze a ta určitě neváží moc přesně. Po chvíli jsem i já usoudila, že jsme měli věci rozdělit do velkého a malého kufru, protože bysme tak aspoň měli jistotu, že kufr nepřekročuje povolenou hmotnost. A jak se později ukázalo, měli bysme kam dát pár flašek sumo naranja con pulpa i fibre, pár balení jam‘on iberico a nějaké ty olivy, co jsme nakoupili na trhu.
Kufr nakonec vážil asi 18,1 kg.
Letadlo bylo zábavné. Protože sice nejsme totální čípáci, ale přesto se snažíme ušetřit, jak to jde, letěli jsme low costem. Clickairem. ROzmazlená americkými filmy, kde jsou letadla o třech řadách sedadel, se dvěma megauličkama a místem na malého černochama před nohama, jsem byla lehce v šoku, kdy jsem uviděla sedadla v modrém aeroplánu clickairu. V prvním okamžiku jsem propadla panice, že se tam nemůžu v životě vejít, ale nakonec se ukázalo, že se tam vejdu tak akorát. Uklidňovala jsem se tím, že při případném pádu letadla budou všichni cestující tak zapasovaní do sedadel, že nehrozí, že by padali všude kolem nebo tak něco.
Let samotný byl skutečný zážitek. Letěla jsem poprvé a tak jsem si to fakt užívala. =M= letěl podruhé, ale vyprávěl o tom, jak kdyby byl zkušený mazák.
„Hele, tamhlety mraky vypadaj uplně jako hory, co?“
„A nebudou to hory? Alpy?
„A jo ☺“

V Barceloně bylo vedro. Hned jsme sundali já sako a =M= mikinu. Prvním úkolem bylo zavolat naší ubytovací contact person, což byla Begoňa. Všechno jsem vyřídila, na všechno řekla „yes“ a byla jsem spokojená. Ne tak Begoňa, protože prý cesta z letiště normálním lidem (těm, co uvalej 30 ojro za taxi) trvá 10 minut, zatímco my se tam kodrcali o hodinu déle. Mezitím ješě stihla B. zavolat, aby se zeptala, kde jsme. To jsme s =M= lehce z nerv‘ozněli. Teda já lehce znerv‘ozněla a =M= se pěkně vystresoval, co prej volá, šak snad jedem a musí vědět, v kolik máme dorazit, no ne?
Letadlo přistálo v 16.41. My ještě po 18.00 bloudili kdesi v okolí metrostanice Placa del Centre, protože od té už jsme bydleli jen „za rohem“. Těch rohů jsme ale museli obejít několik, než jsme našli ten pravý. Begoňa jen zakoulela očima a ukázala nám náš bejvák.
Znali jsme ho z obrázků, takže nás to ani tak nepřekvapilo. Ale přesato mi trochu vyrazil dech vstup do domu, kde náš byt byl. Je ti bývalá fabrika předělaná na byty. Vchod vskutku impozantní, všechn obložené dřevem a jakýmsi lesklým kamenem. Pokud jsme nezapomněli vyfotit, fotka je přiložena. Ještě impozantnější je to v noci, kdy všechno září.
Zatímco mi B. ukazovala kde co a jak v bytě, =M= se zaačal nerv‘ozně procházet p bytě, pak se zastavil u baru a začal se hladit po bradě, což dělá vždycky, když ho něco vyvede z konceptu.
„Zeptej se jí, jestli je tu internet,“ povídá. A tak jsem se zeptala a B. řekla, že není. TO nás lehce rozhodilio, protože připojení k internetu bylo hlavním kritériem pro výběr ubytování. =M=a to fatk rozhodilo a byl nasraný ještě pěkně dlouhou dobu. Přiměli jsme B., aby to dopsala do smlouvy a =M= chce vydupat slevu u Friendly Rentals, přes který jsme by našli. Jakože uvedli chybnej popis, na základě kterýho my jsme se rozhodli.
Nakonec ale musim říct, že jsem ráda, že tu internet není. Aspoň se s tim člověk tolik neotravuje. Ale je fakt, že když jsme včera byli v kavárně s wifi a zjistila jsem, že v travianu jsem spadla z 30. pozice na 76., trochu mě to nasralo.

Když jsme se ubytovali, vyrazili jsme do víru okolního velkoměsta a naše první jídlo ve Španělsku byly špagety z mikrovlnky. Jako předkrm jsme ovšem dostali jedny z nejlepších oliv, jaké jsem kdy jedla. Pak jsme si koupili bagetu ke snídani a šli jsme na kafe. Přišel naprosto děsnej slejvák. Kavárna už zavírala, ale obsluha se na nás usmívala a ukazovala ven a kroutila hlavou, jakože do toho psího počasáí nás nevyžene.

Komentáře

chyby a překlepy opravím až někdy. bylo to psáno za pochodu po nocích a vínech, tak mhuřte oči ;)

fotky taky budou, ale taky až někdy. máme jich přes tisíc a je třeba se tim nějak probrat.
\"kokosem na kokos\" ;)
no a za kolik to ubytko teda bylo? nepridala bys vas \"budget\"? :-)
celkově? to se bojim... ani nechci, aby mi to =M= řikal. je to víc desetitisíců, než jsem si myslela.
ale to ubytování bylo za 100 za den. ale dostali jsme 15% slevu za to, že jedeme v říjnu.
My jsme platili kapku víc za noc, protože jsem línej objednávat s předstihem, takže i s tou slevou to pak bylo 85 € na noc. Když si ale, kate, rezervuješ bydlení dřív než tejden před odletem, máš na výběr z více míst a můžeš se dostat na cenu kolem 60 € za noc.

Zkus hledat na Googlu:

-- (holiday OR vacation) rentals Barcelona
-- (self service) apartments Barcelona

nebo podobný... Ve většíně evropských měst operují agentury, které zprostředkovávají krátkodobý pronájem zařízených bytů pro turisty.

Mně přijde takové ubytování příjemnější než v hotelu, hlavně pro větší soukromí a méně zprostředkovaný kontakt s městem a jeho obyvateli.
dekuji obema! :-)

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz