Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
28. května 2008

Achjo... Ty lidi jsou hroznný. Oni se snad budou předhánět i v tom, čí pes je na tom hůř...

Včera jsem se vydala se špidlikama na procházku. Nutno podotknout, že už to víckrát neudělám, protože jít s nima sama, to je na mrtvou duši. Nezvládám to. Jedem se táhne, druhej žene, jeden kadí, druhej kadí, pak musí očůrávat sloup zrovna, když máme zelenou, táhnou se přes silnici, čmuchaj, zamotávaj se... děs!
No ale zvládli jsme to. A jdem zpátky a potkali jsme pani s dalmatinem starým už od pohledu.

"Co se mu stalo?" koukla na mě a její pohled i tón hlasu mě obviňovaly z toho, že jsem nejhorší páníček pod sluncem. Měla na mysli Merlinovu nohu.
"My ho máme z útulku, tak nevíme. Takhle už nám ho dali."
"Tak to jste zase hodný, to jo." dostala jsem milost.

Pak mi vypravovala o dalmatince, který už je 14, nechce chodit a je celkově prostě sešlá, obzvlášť v posledním měsící, takže už jí pomalu na chatě vybíraj místo k odpočinku.

"Jojo... to si umim představit. Nám už ta malá potvora taky zatopila. Včera měla 15. narozeniny," pokyvovala jsem chápavě, protože to skutečně chápu. Kolikrát už byl Bobeš na lopatě, to se na prstech jedný ruky nespočítá.

"No ale ty knírači ty se dožívaj dost. To nic neni. To dalmatini tak jedenácti, dvanácti... takže ona už je skutečně stařičká."

NEmůu si pomoct, ale měla jsem z ní pocit, že mi to řiká proto, aby mi ukázala, že já prd vim, co jsou to starosti se starým psem, ačkoli můj pes je starší, než ten její. Jistě. Knírači se dožívaj a dalmatin přesluhuje.

Ano. Dožívaj. TUhle mi nějaká pani na nábřeží vyhrožovala, že měli kníračku až do 23 let!!! Ale kurva, o to tu přeci nejde. Docela mě pani nakrkla. Ale to už jsou asi Češi. Nebo maloměšťáci?

Naše auto je lepší, míň žere, byt možná menší, ale na lepším místě, vaše bavička možná žila dýl, ale naše zse dýl umírala, a můj pes je na tom rozhodně hůř než ten váš!
Tyhlety zkazky, který maj vyvolávat buď větší závist, nebo větší lítost, nesnášim. Ve všech podobách.

Komentáře

Já se snažím s ostatníma venčícíma moc nebavit. U nás chodí jeden chlap, kterej shodou okolností vlastní rodnou sestru naší psice, a je hrozně otravnej. Když potká někoho, kdo jde opačným směrem než on, prostě se otočí a jde s ním. Nedá se ho zbavit.
no jesteze nevencim...
asi tak. ještě že se kočky nevenčí.
já taky sama hovory nezapřádám. ale oni jak lidi viděj psa bez nohy, tak zapřádaj sami.

ale to, co ty, rady, máme na nábřeží v podobě jednoho chlapíka. je to alkoholik, na první pohled bezdomovec a já kvůli němu nechci chodit ráno sama venčit. on si vysedává na lavičce, času dost a vždycky mě odchytí a začne mi něco vykládat. a to jednoduše nejde jen task přejít. jjá mu už i řeknu, že nemám čas, pospíchám akdesi cosi, ale to se nedá. sice se mnou nechodí, sedí si dál na lavičce, ale o to je to horší. fakt neuvěřitelný, jak se ho nejde zbavit.
OK, chlapík na tvém nábřeží bude asi horší než na mém :)
cheche... :D

ale ne. kdyby se mnou ještě měl chodit, hodim si myšli.

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz