Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
30. září 2004

pytrix

už je to tak. mám nějakou šílenou chorobu :-o

začalo to v neděli ráno. vstala sem brzo jako obvykle. a to jako fakt že jo. moje maminka je totiž ranní ptáče a strašně trpí tím, když je vzhůru sama a tak nás každý víkend pravidelně budí max. v 8,30. někdy budí dost svérázným způsobem. začne v kuchyni mlátit nádobím a pak řve, že jí nikdo nepomůže a že už jí nebaví dělat nám služku. je to holt moderní emancipovaná žena. a je to moc hodná maminka :)

no..ale tuhle neděli sem vstala uplně sama, když sem s hrůzou zjitila, že je už 8,37. oblíkla sem se, hodila nějakou tu hygienu, vyvenčila psa a zasedla k rodinné snídani. žvejkám si v pohodě nějakou buchtu a najednou....ilusion deja vu

táta se zved do svojí hrozivé výšky 203cm. z té výšky se ke mně zase sklonil. teda ke mně...k mojemu krku.
"co to je???" zařval
"?" džísys co
"co je?" ptá se maminka
"no poď se podívat, poď!"
šmarjá.....já o ničem nevim :-o
"cucfleky?" ptá se maminka
no to snad ne
"ježíš počkejte..." odstrkuju rodiče (přecijen už mi neni 15, nemusim čekat na přednášku o řeznickejch psech) a du do koupelny mrknout se do zrcadla.
týýý vado...fakt že jo...pozoruju se. mám to z obou stran na krku...takový pěkný fleky :)
"nojo..." vracim se z jasnou zprávou do kuchyně.
"jak nojo??" hřímá táta.
"nojo tati....pěkný, ale to nejsou cucfleky. spíš to mám nějakou alergii nebo co..."
"no to určitě holčičko..." pochybuje táta, nicméně maminka zná svojí nevinnou dceru a tak se mě zastane.
"ale vážně...nemůže to mít třeba z toho řetízku?"
naši jeli letos na dovču beze mě, což maminka natolik špatně nesla, že mi tam koupili pár šperků, mimojiné i řetízek (co se mi fakt líbí :)
"ten už má tři tejdny!" nedá se táta, nicméně mě začne zkoumat blíž.
nakonec uzná, že to cucfleky nejsou, ale alergii neuznává. přijde s vlastní verzí — pásový opar :-o
džísys...jedno lepší než druhý.

vykašlu se na to..je to sice neestetické, ale zjistila sem, že se to dá v pohodě zapudrovat a tak už to neřešim. ať je to, co je to, za pár dní to zmizí, tak se tim nemá smysl zabejvat.

jak krutě sem se mýlila!
o mém omylu mi dala tušit už nedělní noc. usla sem jak neviňátko, ale kolem druhý hodiny ranní mě začalo svědit celý tělo. celá zoufalá sem se škrábala, ale čím víc sem se škrábala, tím víc mě svědilo. nakonec sem se odhodlala vstát a napatlala sem na sebe půl tuby tekutýho pudru.
sice to pomohlo, ale byla sem jak bílá pani, navíc sem musela čekat, až to aspoň trochu zaschne, abych neopatlala povlečení v posteli (dokud nemrzne spim totiž jen tak a najít si nějakou košili aspoň provizorně mě v rozespalosti nenapadlo). takže sem čučela asi dvacet minut z okna na ulici, kde se nic nedělo.

ráno sem se vzbudila a natáhla krok do koupelny. při horký sprše mě ale oblil studenej pot. když sem smyla nánosy pudru, objevily se mi na prsou šílený šrámy a takový tmavofialový ďubky...no vypadalo to hrozně.
džísys...co budu dělat?? co to je?? to už nevypadá, že by to chtělo mizet :-o
po sprše du za maminkou, ukázat jí, co se mi stalo....
"holka...z čeho to máš?"
"no to se tě du zeptat mami!"
"hmmm...měla by sis zajít k doktorovi..."
shit...tak to bude problém...
protože jak sem flegmatická, tak sem líná.

když mi bylo 19, došla sem si k dorostový doktorce na výstupní kontrolu.
"k jakému doktorovi teď půjdeš?"
"no já ještě nevim...naši jsou u jednoho, tak možná tam, ale možná do prahy...stejně sem tam teď víc než doma"
"no..my to musíme vědět, abysme měli kam poslat tvojí zdravotní dokumentaci"
"aha"
"no ale ty jsi zodpovědné děvče....my ti jí dáme a ty si to pak k někomu odneseš" usmála se na mě paní doktorka
"tak jo" usmála sem se na paní doktorku
"ale spěchá to?" bylo to na začátku července
"já mám teď celý léto co dělat...pořád budu pryč"
"nééé...nespěchá...času dost"
takže už to u mě doma nespěchá několik let a popravdě si nejsem uplně jistá, jestli sem to neztratila....byl by to problém? :-o

takže sem ráno horečnatě přemýšlela, k jakýmu doktorovi půjdu, protože vlítnout k obvodnímu po x letech s tim, že už to hoří, se mi docela příčilo.
"abys neměla meningitidu..to se prej projevuje nějakejma flíčkama..tuhle o tom mluvili ve zprávách" projde kolem pokoje maminka
"???"
"nedávno na to umřel nějakej chlapeček v hradci" volá na mě ze záchoda
džísys :-o
zapínám pc a hledám na netu příznaky meningitidy....
krvavé tečky, nemizí po stisknutí
svlíkám triko a mačkám ty fleky
nemizej

shit

no nic..uklidňuju se...z čeho bych já to chytla...
mám fleky na kůži, půjdu na kožní. tam už kartu mám

po zahalené akci s panem podnikatelem a po zápise se jdu mrknout na kožní, ale dr felix si prodloužil víkend a neordinuje.
prima

dostala sem se tam až dneska ráno. nejdřív sem trpěla v čekárně, kde různý babči pobíraly svoje mokvající boláky a další babča mi vykládala, jak se jí začala loupat kůže , až se jí sloupla i s nehtama.
no tě pic...ještě tu něco chytnu :-o

konečně vejdu do ordinace
"no dobrý den :)" zubí se na mě felix (je to bývalý spolužák mojí maminky, tak si myslí, že to má u mě dobrý chlívák stará)
"dobrý den"
"tak copak máte za problém?"
"tady..." pokládám mu na stůl kartičku pojištěnce, sundavám šátek a vykrucuju krk
"ale slečno...my tu následky vášně neošeřujeme :)" hihňá se....debil
"ale to je nějaká vyrážka pane doktore...a mám to i jinde"
"no jistě jistě...dyť já jenom vtipkuju, že jo sestři" mrká na sestřičku
"a kde to ještě máte slečno"
"v dekoltu, na břiše a něco i na prsou"
"no vidíte...tak mi to rovnou všechno ukažte :)"
chjo...nic neni horší než úchylnej doktor, pomyslim si, ale zároveň si vybavuju slova kamaráda medika, když sem musela nutně na gyndu a místo mojí doktorky tam zaskakoval chlap
ale prdlajs...pro něj je to rutina...víš kolik takovejch denně vidí
jo...gynekolog možná...blesklo mi hlavou...ale felix má v čekárně samý baby 60+

noco..neubyde. svlíkla sem se, felix se podíval a povídá
"nojo..to je pytriáza"
"co?" dožaduju se bližšího určení
"no to je to, co právě nikdo neví :)"
"aha"
"je asi virového původu, protože se vyskytuje takhle na podzim, když je organismus oslabený. nebyla jste v poslední době nemocná?"
"ne"
"hm"
"no nevadí. ale lék na to není"
"a koukám, že se vám to dělá už i tady" ukazuje někam na bok, kam si nevidim
"no počítejte s tim, že se vám to ještě rozšíří"
tak tos mě potěšil felix
"a co s tím mám jako dělat??"
"trpělivost růže přináši slečno :)"
já tě praštim!!
"no já vám dám fenistil v tabletkách, ono vás to nebude tak svědit. ono to někdy svědí tak, že my na to necháváme i doma. a přijdtě si tak za deset dní. já vám na to dám nějakou mastičku"
panebože...za co???
"a jak dlouho to budu mít?"
"tak až se vám zastaví tvorba dalších flíčků, počítejte ještě tak 6 týdnů" píše něco na předpis
"???"
otazníky v mých očích už nevidí a podává mi předpis na fenistil.
"tak vám děkuju pane doktore"
"nemáte zač slečno. nashledanou :)"
"nashledanou"
sbohem :P

doma se u zrcadla prohlídnu ze všech stran a zhrozim se.
a je po sexu. s timhle se nikde svlíkat nebudu!

Komentáře

A nemůžou to bejt stařecký skvrny? :-) Teď zrovna čtu, že se to dá odstranit laserem.

Hmm, asi ne, ty nejspíš nesvěděj.
kuš...je to pytrix :P
Haha, tak tohle mne pobavilo - stejnou diagnózu jsem si odnesla minulý týden s tím, že pytriáza má neznámé příčiny, trvá cca 4 týdny, měla by být od stehen po krk (proč to mám na lýtkách?!) a dělá se hlavně na jaře... Ale co s tím, to fakt netuším... Po mastičkách, který mi kožařka předepsala mi to vyrašilo úplně všude a vypadám jak leprotička. Moooc sexy, fakt.

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz