Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
30. září 2004

tak už sem v tom věku

kdy mě zdravěj malý cizí děti

a přijde mi to poněkud deprimující
relaxuju sama se psem venku a najednou

"tamhle de pani"
"dobrý den"

houkaj na mě cizí mrňousové z větví nějaký přízemní vrby, či co to je (ve stromech se nevyznám)

"ahoj" usměju se na ně, protože mám děti ráda, ale zbytek procházky už mám zkaženej.

nejdřív mě napadlo, že to sou třeba děti, co mě znaji z mojí krátké učitelské dráhy. ale pak to zavrhnu. tyhle na to byly moc malý.
to už sem fakt v tom věku, kdy mě zdravěj malý cizí děti? nebo...... ještě hůř:
nejsem v tom věku, ale vypadám na to, že v tom věku
sem? :-o

Komentáře

Ahoj :). Hm... no nevím, kolik ti je, ale mě občas nějaké dítě pozdravilo slovy "Dobrý den." snad už v mých 17ti letech :). Jenže mě jakékoli takové pozdravení natolik uvede mimo mísu, že mi většinou hned nedojde, abych nějak odpověděl :)... No, holt už nejsme nejmladší :-)))
Mě zdraví "dobrý den" jedna holka u nás v ulici, který může být tak 15 let. :-) Vždycky se za ní pak otočím a polknu slinu.
Já si vzpomínám, že mi jedna holčička řekla Dobrý den už když mi bylo 11, ale mě to spíš potěšilo
jo...to je věk, kdy už tě to potěší. to je to období, kdyy chce bejt člověk honem velkej.
jen já mám teď to období, že bych radši chtěla bejt honem zase malá :(
Já jsem jednou spadla do louže a někdo tam kdesi houkal \"Mami, mami, proč má ta pani špinavý kalhoty?\" Bylo mi devět.
Děti mají zvláštní představy o dospělích:))

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz