Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
4. října 2004

o zvířátkách

bobša rulez
od malička sem si přála pejska. když sem chodila do druhý třídy, řekl mi táta:
"když budeš měsíc chodit s košem ráno a večer a budeš a nim venku 20 minut, koupíme ti pejska"

a já trdýlko chodila a chodila a mrzla, protože tehdy byla tuhá zima. vybrala sem si rasu i méno a po měsíci sem rozsvícená jak vánoční stromeček předstoupila před rodiče.
no a maminka s tatínkem mi plni rozpaků vysvětlili, že pejsek nebude :(. to byla krutá rána mojí dětské dušičce. rodiče možná pochopili svůj přehmat a snažili se to zamaskovat andulkou.
andulka byla fajn. celkem sem si jí ochočila, ale pak jí můj debilní bratr pustil proletět a kocour mi jí zakous :(.

přišla další andulka, ale copak může andulka zahnat touhu malýho děcka po pejskovi?

k desátým narozeninám sem se konečně dočkala. s tátou sme začali spřádat plány, až sme je spředli a maminku postavili před hotovou věc.
maminka souhlasila s pejskem, ale měla pomínky
1) nebude to fenka — hárání je otravný a štěňata....nikdy!
2) nebude to černej pes, protože se nebude dívat, jak v létě v tom vedru funí
3) nebude to knírač, protože je s tim furt starost a furt se musí stříhat
4) bude bydlet v předsíni, maximálně může ještě do kuchyně se nažrat

a proto máme malou černou kníračku bobšu, co se mnou už první den spala v posteli.

bobša se s náma měla vždycky dobře.
ještě to léto sem jí stihla málem utopit v potoce a když jí měl táta jednou na hlídání, zlomil jí nohu.

u bobši sem taky zjistila, že i psi maji svojí sexuální orientaci nejednoznačnou. bobša je totiž lesbička. k tomu zjištění sem došla po dlouhým zkušenostech.
chtěli sme, aby měla bobša štěňátka, a tak sme jí vybrali ženicha. už s několikaletým předstihem se jezdilo na námluvy, ale bobše se pořád nelíbil. doufali sme, že až bude mít předmenstruační období, bude i líp sexuálně naladěná. ale bobša i v období, kdy by měla bejt nejnaladěnější, při každým pokusu o sex byla schopná ženicha pokousat.
mysleli sme si, že se jí možná tenhle nelíbí a že jí teda nebudeme ženichy vybírat. koneckonců nejsme ve středověku. ať si vybere sama.
ale ona si nevybrala. s psama si nechtěla ani hrát. zato fenky...to byla jiná.
a když sem s ní jednou byla na procházce, právě v tom jejím sexuálně naladěným období a ona se při hře s jednou psicí najednou začala snažit jí znásilnit, tak mi to konečně došlo.
bobša má prostě homosexuální sklony.
po tom, co sme to s bobšou doma přiznaly, to celá rodina přijala veskrze kladně a naučili sme se s tim žít. sme prostě tolerantní a nemáme s tim problém.

dneska už je bobša postarší dáma. má šelest na levý straně srdce, začínající zákal, mírnou epilepsii a šest kilo. ale spí se mnou pořád a nedám jí za nic na světě :)

Komentáře

a on mi nikdo nevěří, že homosexualita zvířat existuje :)
Copak homosexualita, ale taky zoofilie. ;-)

Singr neustále pigluje kocoura Klaudii, a když je okřiknu, že z toho koťátka nebudou, Klaudie se vrátí, aby se o Singra otíral.

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz