Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
14. října 2004

zodpovědnej den

:)

dneska sem se rozhodla, že budu zodpovědná. ještě předtim, než sem usla s mobtelem v ruce, sem si ve dvě (a možná pozdějc) ráno řekla, že vstanu brzo (tzn. do desíti nula nula), pojedu do školy už na svojí dnešní první hodinu, po výuce zajdu do knihovny a zapracuju na referátu a cestou se stavim na fildě, abych se zeptala někoho zodpovědnýho, kam a jak se to mám zapsat na pl.

ráno bezva. začala sem podle plánu. dokonce sem plnila nad plán!
vstala sem už v půl desátý a byla sem na sebe patřičně hrdá. zapla sem pc, abych zjistila, jestli mi náhodou mrs secretary neposlala oznamný email o tom, že některá z mojich dvou dnešních hodin odpadá, abych se nekodrcala zbytečně. nic neoznamovala, takže sem se oblíkla, vzala si s sebou čaj a vyrazila.
chtěla sem si dojít koupit něco ke snídani, ale ke svojemu zděšení sem zjistila, že mám mírný skluz.
naštěstí sem potkala ex spolužáka edíka, co má dlouhej krok, a tak sme nakonec vlak stihli bez problémů.

dokonce sem se dozvěděla nový drby.
hlavně o dalším ex spolužákovi mňaukovi, co se vykašlal na vš a místo toho jezdi po pražských trávnících s vysavačkou psích exkrementů. holt...každej svýho štěstí strůjce.
(neměla sem to nikomu řikat. a taky to nikomu neřeknu. jen to tu napíšu :) tak to nikomu neřikejte)
edík je strašně vtipnej. škoda, že si jeho historky nepamatuju, abych tě, milá moje chudá čtenářská obci, pobavila.

potud vše ó ká. dokonce i cesta v metru proběhla v pohodě.
ale když sem lezla ven, za mnou šla pí prof, kterou mám na dějiny umění...
co tu dělá? dyť nám to začíná až za dvě hodiny...no..asi si potřebuje něco připravit.
víc sem to neřešila.
zalezla sem ještě na net, než mi začnou dějiny ruska, a s dobrým pocitem učebnu pc opouštěla. byla sem se sebou spokojená, že sem se dovedla odtrhnout od toho démona internetu a šla vstříc nudným kapitolám z ruskejch dějin.

před učebnou mě znepokojila poměrně nízká účast. no..asi to bude ještě nudnější, než sem čekala...

"ahoooj :), to sem rád, že vidim někoho známýho"
"ahoj :)"
"taky na výtvarku?"
"nooooo...já myslela, že du na dějiny ruska..."
"tak ty tu byly před hodinou :)"
":-o"

džísys...tož je toto možné?
tak sem si zase jednou myslela, že sem zodpovědná, a byla sem na sebe hrdá, ale já sem tu hodinu uplně minula..
náhle mi bylo jasný, proč sem pí prof potkala v metru.
ach jo

dějiny výtvarného umění byly celkem o pohodě. sedla sem si ke stolku, kde bylo psáno:

the less hair we got, the longer dicks we have. wanna fuck? call me!

ale číslo tam nebylo, tak zase nic no :)

pak sem při výkladu o holandským zátiší chvilkama usínala, ale celkově mám ze sebe povznášející pocit, že sem to tam vydržela celou dobu. doufám, že se mi to ještě někdy podaří zopakovat. přecijenom...sou to tři kredity a to jen za docházku. no neberte to.

dokonce proběhla i vtipná story se zpětným projektorem (nejen já sem technickej antitalent), ale protože sem před chvílí zjistila, že mám 38,2 a zhrozila sem se, tak asi nemám sílu pokračovat. možná, že se mi během noci udělá líp a článek se dočká editace.
do té doby...hezké počtení moje milá chudá čtenářská obci :)


Komentáře

Já to snad radši ani nebudu komentovat. :-)
hehehe

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz