Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
21. října 2004

když si lidé nevědí rady

aneb pc - nejen můj nepřítel

dneska, když sem začala usínat na výtvarce (v intimním přítmí za hučení klimatizace a za hlasu pí prof pelánové to nebylo nelehké), sem se rozhodla, že už nechci riskovat další pozdější komunikační šum, a tak sem se šla radši zašít k počítačům.

samozřejmě ,že si pamatuju, že sem si slibovala, že budu pilná. ale pilná sem byla už ráno, když sem vstala tak brzo a pilná budu zejtra, až zase vstanu brzo a pojedu na ty hodiny, co sice nevim, co sou, ale vim, že je mám, a dá-li bůh, tak taky na obou vydržim.

takže:
jediný místo bylo v tý řadě pc, kam chodim uplně nerada, protože je tam strašně vidět na monitor, a já, že nejsem ta intelektuálka, tak si nepročítám zprávy bbc, ale dokumenty poněkud pokleslejšího charakteru (díkybohu občas zahlídnu zoufalce, co je na chatu, takže mi to dodá zase trochu úlevy, že nebudu tak ztracená).
a tak sem si k tomu hezky sedla, zalogovala se, použila svoje oblíbené heslo (mám všude heslo stejný, protože jednou sem se někam zaregistrovala s jiným heslem a už sem se tam nikdy nevrátila — nepovedlo se mi to. je to nebezpečný mít stejný heslo uplně ke všemu? :-o).
měla sem štěstí, že sem zasedla včas, protože jinak bych se asi chovala stejně trapně jako oběti mojeho pozdějšího pozorování.

později se totiž stalo něco se sítí a nešlo se logovat :)

když sem loni nebo předloni nebo kdy to bylo chodila na sociologii, tak nám píprof šanderová řikala něco o zažitých vzorcích chování. jakože když se někdo začne chovat jinak, než se obecně předpokládá, tak vás to ale pěkně zmate. tehdy nám udávala jako příklad otázku:
"jak se máte?"

obecně očekávaná odpověď je

"dobře"

méně obyklá, ale přijatelná je

"špatně"

a podobné modifikace nás stále ještě z míry nevyvedou.
když ale dotázaný na podobnou otázku odpoví např.

"jak to myslíte?"

už je zmatení na světě. zdatnější spíkři tu situaci možná ustojej, ale matoucí to prostě je, zvlášť když dotázaný pokračuje v podobným duchu.
no a pak nám to ještě nějak rozebírala, ale to už si nepamatuju.

každopádně dneska, když byl u nás ten pc problém. sem si na to vzpomněla.
každej totiž předpokládá, že když se zaloguje, tak mu to hezky všechno naběhne a on si pak bude v klidu dělat to,proč sem přišel, ať už je to cokoli.
ale když vám počítač začne vyhazovat nějakou chybovou hlášku, nebo předstírá, že vás přihlašuje a ono prd, tak to už je zábavnější.

měla sem to štěstí bejt přímo u zdroje, protože jeden takovej nefunkční pc byl hned vedle mě.

oběť vždycky suverénně přišla, zasedla, přihlásila se a čekala.
čekala obvykle dlouho, pokud teda z pc nevylezla nějaká ta chybka hned.
pak se teda na straně pc nic nedělo. to oběť znejistěla a pokusila se přihlásit podruhý. a zase nic.
pak oběť seděla a koukala na počítač. některé otrlejší oběti se zkoušely přihlásit i potřetí, ale většina jich rezignovala po druhém pokusu a jen bezradně hleděla.
ty inteligentnější napadlo, že to bude chyba pouze jednoho pc, a tak čekaly až se uvolní místo někde jinde. pak tam plny naděje naběhly a znovu zadaly svoje přihlašovací heslo. tentokrát už obvykle k druhému přihlašovacímu pokusu nedošlo a oběťi rezignovaly.

mno...vystřídalo se vedle na tom pc dobře deset lidí, než se mi zželelo nově příchozích slečen, které poprvním přihlašovacím pokusu svorně zíraly na obrazovku.

"ono to asi nefunguje...je tu teď nějakej problém"
"aha...ale dyť to přihlašuje"
"no..to ono to jenom tak dělá :)"
"aha :-o"

podle předpokladů šly zkusit jinej pc, kde proběhla stejná mnou již popisovaná procedura(tři kola přihlašování) jako před tim u těch, kterejm sem nic neřekla.

holt...buď to sou fakt nějaký existující sociologický vzorce chování, nebo měl pravdu pprof včera večer na mezinárodním právu,když pravil:

"co si budeme nalhávat. existují mezi námi tací jedinci,v jejichž případě by srovnání s výjimečně inteligentními primáty bylo velikou prohrou."

Komentáře

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz