Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
14. února 2009

Aby bylo jasno...
Já jsem ta, co působí seriózně, co si o ní ostatní myslí, že je děsná intelektuálka, ta co umí mluvit parádně sprostě a dělá to ráda, a ta, co se umí bavit.

Ovšem!
Zábava v mojem pojetí končí u druhé dvoudecky vína v lehce zakouřeném baru, kde je to pro náctiletý příliš drahý, ale zároveň je tam dost levno na to, abych se nemusela dívat na samý vymazlený micinky.

"Tak to, holky, zařádíte?" ptala se nás s Bibi Marcelka z obsluhy. Tak jako... co to je?
"Kdepak! Já jsem tu za tu seriózní. Řádí se s jinejma!" vysvětlila jsem jí situaci. Ale pak Bibi vysvětlila mně, že člověku je náct přesně tehdy, když chce. A že i v pětadvaceti je fajn táhnout to občas do pěti do rána.


Začalo to nevinně. Přišel týpek, co vypadal jak bezďák, co mu dáte s lehkým srdcem pár drobných, aby vás přestal otravovat. A on otravoval. Ale bezďák to nebyl...
Jelikož já jsem ta seriózní, co je jí pětadvacet, ale vypadá na třicet a Bibi je Bibi, co jí je sice pětadvacet, ale vypadá na sedmnáct, hádejte koho.
Ale byl fajn. Milej, pozornej a dostal nás na kecy o rodině. V našem věku je to holt trošku citlivý téma. Zvlášť pro Bibi, zvlášť po tom, co jsme ten večer probíraly.

Pár skleniček vína udělalo svý. Ten bar jsme zavírali (všichni tři + Marcelka) a pak se přesunuli dál.
"Bydlim na Praze jedna, mám vinotéku a autodopravu, jezdim po světě," řikal ten bezďák. Well... it was quite underestimated :).
Co se dělo dál, nebudu obšírně opisovat. Přecijen je mi jasný, že polovina HF už ví, kde si Madlenka píše deníček:P). Ale viděla jsem mužký údy nejen umělý, ale i pravý (schovaný pod slipečkama, silonkama a růžovejma tangáčema), viděla jsem náctiletý, co se po sobě plazej, a ožralý, co tancujou ve výkladu a dělaj obscénní gesta na kolemjdoucí. A víte co? Nebyla jsem vůbec pohoršená. Bylo mi fajn a byl to bezvadnej večer. Vypila jsem nadlimitní množství alkoholu a vykouřila čtyři cigarety (!!!).

Ale jsem furt ta seriózní. Občas je fajn pustit se na tenkej led, ochmatat nový, nebo dávno ztracený území. Pak se ale vrátím zpátky, ke svojí jistotě.
So... I'm heading to John&George for a piece of carrot cake! Ať žijí moje intelektuální jistoty!

Komentáře

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz