Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
27. října 2004

dnešní story 1

o kupování bot

už asi 14 dní si kupuju zimní boty.
u mě má totiž kupování čehokoli několik fází a tak to celkově trvá docela dlouho.

fáze 1

zjistila sem, že si musim koupit zimní boty

fáze 2

mám v povědomí, že je třeba si koupit zimní boty

fáze 3

počátek reálných úvah o zimních botách.

to se projevuje třeba tak, že třeba vyhrožuju, že už fakt pudu do obchodu a ty boty si koupim, ale zpravidla se k tomu neodhodlám.

fáze 4

jasné a cílené rozhodnutí o koupi zimních bot



fáze 4 nastala včera v noci.
protože nejradši nakupuju u bati (nikdy sem tam neměla problém s reklamací a ještě k tomu podporuju českou firmu), našla sem si včera na netu online baťův katalog a bez dlouhejch okolků zvolila položku nadměrné velikosti

sice se poslední dobou ani nesnažim na svojí dvaačtyřicítku ptát a radši se potupně soukám do 41, ale chtěla sem vědět, na čem sem.

boty sem našla, vypadaly fajn, koukám, kde je maji, vidim — jindřišská a bylo hotovo.

fáze 5

finální zakoupení zimních bot

vyrazila sem dneska do jindřišský a hledám, kde že to ty moje botky sou. když sem je konečně našla, ulovila sem prodavačku

"můžete mi ukázat tyhle v 42?"

":-o"

nj..obvyklá reakce prodavačka. už zase na mě poulí oči, jak kdybych po ní chtěla sex na ulici nebo já nevim co.

"no jestli vůbec budou..."

"budou. já sem se právě včera koukala na internet a měly byste je mít"


džísys...v životě ste nezažili takovej problém jako já s touhle prodavačkou.
nejdřív byla snad 20 minut u pokladny, kde obsloužila ještě jednu ženskou, pak se vrtala v nějakým katalogu a když už sem se začínala v zimním kabátě fakt solidně potit, zamávala na mě vítězoslavně nějakým lístkem.

"už mám to číslo :)"

bože!
ona ještě ani nezačala hledat...

pak se zahrabala do skladu a byla nějak bezradná, protože si na pomoc zavolala kolegyni, a ta kolegyně pravila

"když je nemůžeš najít, tak asi nejsou né?"

džísys...tak já se tu už půl hodiny potim, aby mi řekla, že je nemaj?
já už sem se odhodlala jít nakupovat a oni to jako nebudou mít??

koukala sem tam po nějakejch krabicích a vidim:
41

odklopim víko a ....sou tam :-o přesně ty, co chci.

sjedu po řadě níž a vidim:
42

vytáhnu krabici a...sou tam :-o

baťo, baťo...na co máš prodavačky?

vytáhla sem krabici a chci začít zkoušet, když přišla zničená pani prodavačka

"tak bohužel. už ten model asi nemáme"

"no...já sem ho našla tady. tak já si je zkusim ne?"

zatvářila se na mě trochu pohoršeně, asi že jí beru práci, a vzala mi boty z rukou :-o

vyndala z nich ty tuny papíru, co tam bejvaj a podala mi je k ozkoušení.

ozkoušela sem a rozhlížim se po zrcadle. bylo celkem daleko, ale co. vidět se přece musim. a tak sem vzala tašku na rameno (co kdyby mi jí někdo chtěl vzít) a vykročila sem k zcadlu.

prodavačka vytřeštila oči, protože si asi myslela, že mínim odejít a už asi přemejšlela, jak mě bude zastavovat.

viditelně se jí ulevilo, když sem zaparkovala u zrcadla a začala se tam v botách nakrucovat.

"tak já bych si je vzala"

podávám jí boty a hurá, du platit.

"42??"

vytřestila na mě oči i prodavačka u pokladny

"nojono"

"tak to ste měla štěstí"

nevim, jak to myslela.
jestli jako štěstí, že mi noha už víc nevyrostla, nebo štěstí, že sem narazila na svojí velikost, nebo jako štěstí, že mi ty boty někdo nevykoupil, každopádně...

"to měla"

pak ještě proběhla procedŕa s placením

"a tady prosím ó ká pin ó ká"

vim vim viiiim

naťukala sem, podepsala a...problém

od tý doby, co mám kartu sem změnila podpis a nějak mi dělá problémy se vracet k tomu starýmu. udělala sem tam prostě nějakej klikyhák a ...

"nechcete občanku?"

prodavačka už na to koukala dlouho a asi nevěděla, co má dělat.

"nenee...to je v pořádku"

moje vstřícnost jí ale přesvědčila, že podvodnice a zlodějka nebudu.


tak...zase zážitek za všechny prachy, ale aspoň že mám ty boty.

Komentáře

Tys s tím psaním zase spěchala, viď. :-)
Aspoň už vím, co si od tebe nechám ukázat.

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz