Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
5. listopadu 2004

cesta z města

aneb ten úchyl mi šahal na nohu :-o


"stihneme to do půl na nádraží pěšky?"
ptal se =M= před malostranskou besedou

"stihneme"
ubezpečila sem spíš sebe než jeho.

i když už sem to chtěla vzdát a nechat vlak ujet, nakonec sme to stihli uplně na minutú přesně a to i s přestávkou na pusu na karlově mostě a přestávkou na koupení lístku na nádraží

vlak byl tentokrát plnej individuí a bylo hůř, když me =M= v holešovicích opustil a místo něj nastoupili dva chlápci 50+, lehce přiopilý a ....no těžko je popisovat.
kdybych byla zlá a hnusná, řekla bych "taková chamraď". ale že taková nejsem, tak to neřeknu.

táhli si s sebou sud piva na kolečkách a já se snažila bejt menší a ještě menší až skoro neviditelná, aby si mě nevšímali.

"hele vole. tady je hned místo"
řek jirka

a mně se ulevilo, že si sednou na sedadla přede mnou.

pak ale nevim proč se ten druhej (pavel) začal sápat dál a zakotvil přes uličku vedle mě.

no nic. budu si číst.

"ty vole pocééém" halekal pavel na jirku a když se o to jirka snažil, povážlivě vrávoral a zklátil se na spícího mladíka.

"pardon pardon...to sem fakt nechtěl"

a radši se zase usadil.

"hele vole...podej mi věci, já ti pak pomůžu" natahoval pavel k jirkovi deštník. jirka na něj postupně navěsil jednu tašku, druhou tašku a batoh

"a ručkuj vole, ručkuj" stál pavel s deštníkem namířeným proti jirkovi

džísys...dyť na to ten vožrala spadne a nabodne se :-o
přemejšlela sem, co budu dělat. jestli začnu volat záchranku, průvodčího, pokusim se o první pomoc nebo se radši už teĎ preventivně zvednu, abych tomu nemusela přihlížet.

nakonec se jirkovi podařilo přeručkovat úspěšně a pavel ho začal objímat

"dokázali sme to vole, dokázali!" jásali svorně a pak udělali ono nesmrtelný večerníčkovský gesto rukou

"a je to!"

jirka se usadil a pavel taky.
ale pavel ke mně :-o

"dobrej večír slečno :)"

"dobrej" usmála sem se, protože se snažim neodsuzovat lidi podle prvního dojmu
buď asertivní a pošli ho dopr...řikala sem si v duchu...
ale buďte asertivní, když proti vám sedí chlap o hlavu větší a o sto kilo těžší a vlak je plnej lidí, který by nepomohli vám, ale spíš jemu...

"zahrajete si s náma slečno? :)" začal mě hladit po noze

":-o" cukla sem nohou

"jako co? :-o"

"karty"

"podle toho jaký"

"no mariáš slečno...lízanej"

"a vo peníze" přidal se jirka

"tak to máte smůlu pánové...to neumim"

"tak jinou...třeba...prší. to umíte!"

"to můžem. prší fakt umim"

"a máte karty slečno?"

":)) nemám, já myslela, že je máte vy"

"no nemáme :)" rozřehtal se srdečně jirka a plácal se do stehen

už už se mi začalo ulevovat i v jejich přítomnosti když...

"a co jiné společenské hry slečno? :)" zeptal se mě pavel vilným hlasem

:-o

"jaké?"

"kouříte?"

"???"

"tady je to ale asi pro nekuřáky žejo"

a začal mi vykládat, že kouří jedině cigarety od firmy philip moris, a že je to zlodějna, protože výrobní cena krabičky cigaret ja tak 2,50kč a dneska se neseženou pod 40kč. tak sem vytasila argument, že americký firmy musej prodávat draho, protože je žalujou americký občani o velký peníze, a že ať je rád a nekouří, protože to škodí zdraví.

"kouří slečna?" otázal se jirka

"prej nekouří. nemá ráda cigarety. ale možná ....kouří....něco jinýho...?....co? :)" v pauzách na mě lascivně pomrkával

"no..." džísys...co s nima??

"tak jiný hry...co slovní fotbal?"

uf

"jo..slovní fotbal klidně"

"tak na dvě poslední písmena. máte čestnej výkop slečno"

nechtěla sem mu nahrávat těžkzm míčem v jeho opileckým stavu a tak sem pravila..

"písnička"

"hmmm....kakánek...vole, hraješ. máš EK a seš v prdeli vole. chacháá"

zvládli sme ještě pár kol, než jirka uznal, že je v prdeli a začali sme konverzovat

"já sem pavel a támhleto je jirka"

"jane, těší mě" podala sem mu ruku. asi zaskočen mojí vstřícností mě na ní dokonce políbil a začal mě lákat na výlet s nima.

"jestli vás sereme, stačí říct...stačí říct"

"nené...já sem docela ráda...aspoň se nenudim"

"a kam jedete slečno?"

"já jen do zatáčky"

"jenom do zatáčky? ale to je škoda...s váma by se tak cestovalo...taková krásná, milá, hodná, inteligentní slečna..pojeďte s náma..."

doufám, že stejný lichotky by použil i za střízliva :)

"nemůžu...musim domů. a nemám lístek.."

"já vám to doplatim" a začal mě lákat na výlet do krušnejch hor, že "proviant máme, koukejte" a ukazoval na pivní sud a že pak jedou do německa na nějakej kopec od F, kde je prej nejstarší lanová sedačková dráha v evropě a nějaký skokanský můstky a když přišel průvodčí, tak místo, aby se mě zeptal, jestli mě pánové neobtěžjou, klidně by byl vypsal doplňkovej lístek.
nojono...holt chlapi

"tak nashledanou" loučila sem se s nima v zatáčce podáním ruky

"a vážně s náma nepojedete?" ptal se mě sna po stý pavel, když mi dolíbal ruku

"vážně ne...ale přeju vám hezkej výlet"

"tak to já chci pusu slečno" zaktivizoval se jirka a už se na mě sápal

"ale to snad ne" zasmála sem se vyděšeně, protože mě čapnul železným stiskem za ruku a kolem pasu

"ale jo...já se votočim" řekl pavel

"já už musim...už to staví" začla sem se cukat jirkovi, kterej nakonec při brždění zapad zase do sedačky a jen se o mě otřel špinavym plnovousem, ve kterým byly zbytky jídla z několika posledních dní.

"ahooooj" mávali mi ještě z okýnka

"ahooooj" mávala sem jim z nástupiště trochu s úlevou.

ale nakonec sem byla ráda, že sem je potkala. takovejm jako oni řikám "svérázný lidi". a já mám svérázný lidi ráda.

Komentáře

Ráda tě čtu ;-)
to je největší poklona :)
děkuju
Nevím proč, ale mám pocit, zatáčka je někde poblíž maloměsta Jury šňůry = poblíž díry, ve který pracuju :-)
tož nic není nemožné :)
bohužel nečtu šňůrky tak často, abych to mohla potvrdit nebo vyvrátit. jedině kdybs třeba napsala do vzkazů bližší určení...zašly bysme na kafe :)
Mno, Pendolino tam taky zkoušeli. :-)
hele chlapče...chraň mojí anonymitu aspoň tak jako svojí :P
jsou v opičce, tak je to trošku bezpečnější (nemají tak dobré reflexy)...:o)
Taky Tě ráda čtu!:o)
Jo jo, Jura Šňůra má už taky pocit, že se potkává s Jane ve vlaku:-) Tak můžem na to kafe všichni.:-)
že bys byl ten mladík, co na něj spad ten vožrala včera?
zajděmež :)
to jura:
tož sem koukla na šňůrky a na obrázky a podle výhledu z okna soudím, že bydlíme až nebezpečně blízko :))
Pendolino zkoušeli už kde všude. ;-)
Že bychom si koukali z okna do okna?:-) No to nejde, já koukám do zdi.:-))) Ale třeba se potkáme v sámošce u rohlíků.:-)
no tyhle paneláky (ty žlutý i ty obložený) mám tady všude kolem. přemejšlim, že seberu bobšu a pudu se podívat, kterej je TEN PRAVEJ :)

nojono..jen to je zas další "krůček z anonymity"
kurňa petře...buď trochu diskrétní...
přestože tvoje komenty pořád vidim, pevně věřim, že už sem je smazala (věř a víra tvá tě uzdraví). takhle prchat z tý anonymity zase nechci
Jen jsem tak strelil od boku, nebot jsem tam take jednu dobu dojizdel za svou lasku, ale mela tam jen chatu...

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz