Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
15. září 2010

Už mě zase mají

Jelikož se mi výpotek na plicích moc nezmenšil, napsala mi praktická minulej tejden doporučenku na plicní.
 — A jděte zase do Motola, ať si tam můžou porovnat ty snímky a léčej Vás na jednom místě.

Jo. Na jednom místě...
Cesta do Motola je vždycky aspoň půldenní výprava a člověk si tam připadá jak v továrně na kuřata. Relativně nedaleko máme kliniku v Kartouzský ulici. Tak jsem chtěla být chytrá, ušetřit čas a došla jsem si tam.

Paní Dr. byla moc milá a sympatická. Poslala mě na RTG. Co tam viděla, se jí ani za mák nelíbilo.
 — TO máte strašně velký. Sahá to až k... raz dva... čtvrtýmu žebru. Toho je strašně moc.
 — Kolik?
 — To může být až dva litry tekutiny.

Chvíli jsme jí přesvědčovala, že se to samo vstřebá. Ale nenechala se. Prej je to na samovstřebání moc velký a akorát by to mohlo vést ke komplikacím, srůstům... kdepak.

No a vypsala mi žádanku na vyšetření a hospitalizaci v Motole. Ale to jsem už vlastně psala.

V pondělí večer jsem si zuřivě gůglila punkci vody na plicích, ale nemohla jsem nic rozumnýho najít. V diskuzích lidi akorát popisovali, jak jim vytáhli tolik a tolik litrů, lékařský popisy zase nic moc neřikaly o pocitech, co u toho člověk má.
Řikala jsem si, že to asi nic tak hroznýho nebude, když nikdo nepíše, že by se svíjel v bolestech.

Nicméně bála jsem se na to jít sama. Člověk z toho jednoduše nemá moc pocit. A tak jsem poprosila maminku, jestli by mě neodvezla, jelikož kocourek mohl jít jen dopoledne a já se obávala, že to bude na dýl.
Maminka zpunktovala i tatínka a tak jsem ve svých 27 letech šla k dotorům s maminkou a tatínkem...

Ráno si mě zapsali, poslali mě na RTG, potřebovali ještě boční snímek. A pak jsem měla čekat před sálem na punkci. Před devátou nervózně volala Sue Sylvester.
 — Já jen... kde jste? Domlouvaly jsme se na osmou...

Vysvětlila jsem jí, že tam pobíhám už od půl osmý. Ona se jevila, že mě jí v kartotéce zapřeli. Došla si pro mě a věci se daly do pohybu.

Pozvala si mě do ordinace, vyzvala i maminku, ať jde taky a hovor zahájila slovy
 — Já vás nechci nijak děsit, ale...

Mě teda nevyděsila. Ale výsledkem všeho bylo, že tentokrát už mě domů pustit nechtěj a velmi ddůrazně mi doporučujou krátkodobou hospitalizaci (čti cca týden — to jsem se zase podivila já. S vodou na plicích dýl než po sebrání ledviny). Opět vzhledem k předchozí diagnóze...
Achjo...
A že prej to dneska — ve středu — proberou s radiologem, zejtra maj nějaký megakoncilium všech doktorů, v pátek onkoložka a bylo by dobrý, abych tu byla.
Jo. tentokrát už jsem se moc nebránila. Stačila jsem se na to psychicky připravit, navíc na mě máma ráno apelovala, abych se nebránila, že se aspoň konečně začne někdo starat.

Změřili mi tlak, vzali krev, naměřili saturaci, nabrali krevní plyny a šla jsem na tu punkci.

Nebudu řikat, že jsem se nebála. Ale neměla jsem až tak strašný pocity. Sedla jsem si obkročmo na židli, objala opěrátko a čekala.

Začlo to ultrazvukem.
Doktorka mi sběsile rejdila po zádech a po boku, tam a zase zpátky, pak se začala divit.
 — Kde vy tu tekutinu máte? Vždyť tady je jen takovej páseček... Já ani nemám kde vám to píchnout! Ze kdy jsou ty rentgeny?
A jala se prohlížet RTG i CT, co mi dělali na pohotovosti, pak znova ultrazvuk, až se nakonec rozhodla, že zkusí nabrat něco aspoň na vyšetření.
Nabrala odhadem tak 50ml a víc už ani ťuk.

 — Pošlete to na cytologii, biochemii a na mikrobiologii.
 — To nebude stačit, paní doktorko...
 — ALe nějak to rozdělte...
 — A můžeme to naředit?
 — Ne, tohle se nesmí ředit.
 — To ale bude ztěží na tu cytologii.
 — Hm... tak hlavně na tu cytologii, ale vemte trochu aspoň na to mikro.

Takže asi tak. Dva litry nikde. Prostě tam nejsou. Máma už v tom tuší spiknutí, já si spíš řikám, co tam teda je, když to neni voda. Jakto, že to RTG ukáže a UTZ ne. Zatim mi nikdo nic neřek, ale vyděšeně nevypadali. I když takdy to uměj docela dobře maskovat. Jsou tu takoví sluníčkoví lidé.

Samotnej zákrok bych znova podstupovat nechtěla (jakože naznačovala, že to asi ještě jednou bude). Ale dalo se to. Nebolí to. Vlastně vůbec. Asi záleží na místě vpichu, ale to jsem skoro necítila. Spíš je to fakt hodně nepříjemný a ty pocity se těžko popisujou. Bylo mi přitom trochu šoufl a blivno, ale fakt se to dalo. Přesto stejně doufám, že to bylo naposled.

To je asi tak všechno. Ležim si tu a nudim se. Dělám víceméně totéž, co doma, ale prostě tady člověk nemá tu svodobu. Kdykoli může kdokoli přijít a taky že chodí. Nemůžu se jentak zvednout a jít, respektive můžu, ale neni kam a neni proč. Nemám tu jídlo!!! A ta nemocniční strava... fakt nic moc. Dneska byly plněný lusky, ale společný to mělo jen název a vzhled. Chutnalo to uplně jinak a všelijak.


No... co víc říct. Nic se mnou nedělaj. Vůbec nic. Dostala jsem sice ATB, ale beru to jen jednou denně. Ležim s holkou, která něco bere každý dvě hodiny, takže tu za ní běhaj a furt měněj kapačky, mně vždycky jen řeknou, že pro mě zase nic. Dokonce sestřička povídala, že jsem tu jen tak na výstavku. Přesně tak se cejtim.
Přestože máma nechce ani slyšet, jsem poměrně rozhodnutá, že tu na víkend bejt nechci. Do pátku by měly proběhnout všechny ty jejich konsilia a měly by bejt hotový výsledky krve a moče i toho výpotku, tak jestli nic nenajdou, nechci tu bejt jen proto, že CT s jim podařilo objednat až na příští tejden.
Ležet a čekat... Proč.

Navíc se furt divěj, že nekašlu, že se nedusim, že nemám oteklý nohy... Furt jim vysvětluju, že to mám už čtvtej tejden a bylo hůř. Vždyť jsem nemohla ani mluvit bez zadejchání. Teď už i vyjdu schody na jeden zátah.

No tak uvidíme.

A jelikož je to dlouhej článek, tak tady máte bonus! :)

”

A tady je to ve velkým, kdyby vás to zajímalo:
www.madlencinrentgen.cz


Vysvětlivky k RTG

plíce jsou to černý. normálně by nebyly moc vidět, proto se musíte při focení nadechnout. vzduch se pak na rtg zobrazuje černě. tam, co se vzduch nedostane, je to bílý, protože je tam něco, co brání prosvícení a proniknutí vzduchu. v mým případě údajně voda.
tady máte snímek zdravých plic — resp. vlevo ten člověk měl nějakou alergii, tak vidíte, že úplně nedodýchává do plných plic. vpravo už jsou kopetně černý plíce = nasycený vzduchem.


rtg


jo... a ten obrázek je větší než textový sloupec mojeho blogu, tak si musíte trochu popojet doprava, abyste viděli i celou druhou plíci, to vás možná zmátlo, no. ale nemám žádnej zmenšovák obrázků, tak jsem odhadem udělala printscreen a pak už se mi to nechtělo znova předělávat na menší.

Komentáře

máš pěkný žebra :D a ve velkým mi to nefunguje :(
aha... ono to je z toho CD, já nekoukala na adresu a měla jsem pocit, že to je odkaz na www :D
Mady, holka, ty si to teda dáváš. Snad budeš mít pobytů v nemocnici vybráno na dlouho dopředu. A začínám si říkat, jestli to není nějaká mystifikace :) (já vím, asi ti do smíchu není). A na tom rentgenu vidím jen žebra, žádný plíce, natož vodu.
Tak se drž a ať můžeš v pátek domů.
Já se v tom rentgenu taky nevyznám... Jaktože tu vodu pak neviděli a neodebrali? To jsou záhady... Chceš jít domů na reverz? Přece ještě musejí do té doby zjistit, proč tam ta voda nebyla... ach jo, no, myslím na tebe.
přece to černý jsou plíce!! to nevidíte nalevo tu krásnou černou pravou plíci? na druhý straně by měl bejt stejně velkej černej flek. ale je zhruba poloviční. to bílý - ten zbytek - to je ta voda.

když bude třeba, tak i na revers. jako jestli něco v tý krvi zjistěj, nebo mi řeknou nějakej důvod, proč bych tu měla bejt, tak se hádat nebudu. ale pokud tu mám jen tak ležet, tak mi to přijde fakt uplně k ničemu.

zjištění, proč tam ta voda je, přece nezávisí na tom, jestli tu ležim nebo ne. mám to busem 15 minut, tak kdyby něco hořelo, jsem za chvíli tady.
to poslední samozřejmě není jana, to jsem já :D už v tom mám bordel.
Aha, ty brďo, tak to je drsný, tam máš tý vody fakt dost. Ale pořád se trochu ztrácím - na rentgenu je, ale na ultrazvuku vidět není a když ti to napíchli, tak tam nic nebylo. Dělali ti znova rentgen? Nebo co si o tom myslej doktoři?
já právě nevim, jak to je. ale vzhledem k tomu, že na UTZ to nebylo vidět a pak ani skutečně skoro neměla co vysát, tak tam asi neni, no. doktoři zatim neřekli nic. se zeptám. třeba to mám kombinovaný se zánětem... ale to zase nemám teploty... nevim, no. ukáže krev.
jo a po tom odběru vody mi RTG dělali, ale ten jsem neviděla. ale to se dělá prej vždycky, aby bylo vidět, jestli se ta plíce nějak nepoškodila.
Držím palce, ať ty peripetie už skončí. A ten lusk byl opravdu hnusnej, měla jsem zrovna taky tu čest a okupovala motolské lůžko. Ať všechno dobře dopadne!

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz