Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
6. ledna 2011

Trapně bilanční zápisek

Z bilancí už se pomalu stala řetězovka a já si to asi nemůžu odpustit. nicméně po měsících to asi fakt nebude, protože na to nemám sil.

Zima 2010
Do nového roku jsem vstoupila s odhodláním rozjet vlastní business. Měla jsem hned několik nápadů — školení a projekty, který bych rozpracované kamsi prodala.
Jak už víme, nedopadlo to, ale odhodlání opravdu bylo.

V únoru mě Martin zcela neromanticky požádal o ruku. Resp. samoný akt a den hezký byly. Ale upozornil mě na to před tim a tim veškerou romantiku samozřejmě zazdil. Nicméně prstýnek je nádhernej.
(už měsíc čeká v krabičce, až se odhodlám odnést ho na opravu — vypadl mi jeden kamínek. ach, ty opravy...)

Jaro 2010
Celé jaro se nese ve znamení příprav na svatbu. Fotograf, místo a jaký budou prstýnky? A jakej dort?

Koupila jsem si permanentku do Contours, že jako začnu cvičit, abych byla nejkrásnější. Dva měsíce jsme to zvládla a zhubla jsem ubohá tři kila (dietu jsem držet odmítla). Třetí měsíc mi víceméně propadl a prodloužit už jsem to neměla sílu.

Odskočili jsme si na minidovolenou do Brejlova.

Konečně jsme se rozhoupali a přihlásili se do autoškoly.

Léto 2010
Podělali jsme naší svatbu. Ale to jako fakt že totálně. Souhrou totální neschopnosti nás obou jsme prostě nedomluvili přesně termín na námi vybraném úřadě. Když jsme zjistili, že vybrané datum není k dispozici, představa hledání nového místa (přičemž 100% přijatelným míst už bylo beztak obsazeno) a přeorganizovávání všeho mě tak zničila, že jsme to radši odpískali.

Bylo mi 27!

Už na jaře jsem se nadchla pro myšlenku jet na velkou rodinnou dovolenou. A jelikož Martin nebyl proti, v létě už všechno nabývalo reálných kontur.
Měli jsme jet s našima, mýma bratrama a jejich slečnama. A s čakínkem! Strašně jsem se těšila a pořád jsem si řikala, že dokud nesedim v autě směr Jugoška, nevěřim, že se to fakt povede.

Byl to pátek tak někdy v půlce července, když jsem zjistila že čůrám krev. Ani mě to nevyděsilo. Řekla jsem si, že v pondělí zajdu na gyndu a nazdar.
V neděli mě chytly takový kurevský bolesti, že jsme vyrazili na pohotovost a pak už to jelo.
Cosi na ledvině a operace nejlíp včera. Tejden před odjezdem na dovolenou jsme tu radostnou novinu jeli oznámit našim.

A pak operace a rekonvalescence.

Podzim 2010
Z "něčeho" se vyklubal zhoubný nádor. Naštěstí jde o velmi neinvazivní typ. Uvidíme.

Znova jsem nastoupila do nemocnice kvůli problémům s dýcháním. Rakovina ledvin nejčastějc metastazuje do plic, takže kolem toho bylo haló, ale nakonec vlastně o nic nešlo. Jen voda na plicích, nicméně tim, že se o to nikdo měsíc nestaral mám dosud svraštělou plícičku. Ale jsem kráva. Málo rehabilituju.

V řijnu začínám mít pocit, že už by to mohlo bejt okej a jelikož nemám žádný freelance zakázky, napadá mě, že je možná fajn doba najít si zase opravdovou práci.
Netrvá to ani dva měsíce a voila.

Obcházim furt doktory a lítám sem tam se zprávama. Ozařujou mě horem spodem, píchaj mi radioaktivní srajdy, kdybych se trochu snažila, myslim, že bych zvládla rozsvítit světla v půlce Prahy :D.

Kocourek udělal řidičák!

Kamarádce se narodila holčička. A že je to moje moc moc moc dobrá kamarádka, jsem pasovná na tetu :).

Zima 2010
V prosinci nastupuju do banky. Kdo by to byl řekl :). Práce se mi líbí. Fajn kolegové, fajn náplň, fajn místo, fajn peníze, co chtít víc.
Vánoce proběhnou báječně a já si do novýho roku přeju jedinou ale neskromnou věc — ať mám zase zpátky to svoje štěstíčko :)



Komentáře

Tak vypadá, že se to zase koncem roku začalo v dobré obracet. Ať to vydrží! :)
Hm, zvláštní, když se nad tím člověk takhle zamyslí, je ten rok tak krátkej... Moc jsem to nepochopila s tou svatbou.
No, doufám a přeju si, abys to měla s tím zdravím už v pořádku a těším se na další zprávy o svatbě :)
se svatbou už jsem to někde psala.
šlo o to, že jsme se domlouvali na matrice v libochovicích. zapsali si to do kalendáře, ujistili nás, jak se na nás těšej a že nám pošlou mail s informacema co a jak. sepsat se to může kdykoli potom.

takže my jsme to nechávali vyhnít, protože jsme žili v tom, že je to hotový a e to tam zajedem sepsat, až tam budeme mít cestu.

mezitim jsme na to datum zajistili fotografa a hudbu a kytky a nevim co.
pak jsme si jednoho dne řekli, že tam teda zajedeme a podívali se na ten mail.
a paní psala, že se nám moc omlouvá, ale že ten den tam není oddávající a jestli bysme byli tak hodní a vybrali si jiné datum.

jenže my už měli xy věcí nasmlouvanejch na to původní datum a v jiný data okolo už zase nemohla fotografka, hudba apod. tak jsem se snažil najít jiný místo, ale všechno bylo obsazený. měli jsme mít svatbu v září a tohle bylo v červnu.
i radnice, kam spadá kocour, v kralupech jsem se vdávat nechtěla.

navrhovala jsem jinýho oddávajícího, ale z jinech měst se nám tam nepodařilo nikoho dostat a církevní obřad martin nechtěl (navrhovala jsem unitáře, ale taky bůhví, jestli by tam dojel a měl vůbec čas).

a pak nás začal tlačit čas, protože bylo potřeba platit zálohy, některý už byly i zaplacený a vratný 3 měsíce před datem svatby. takže jsme to nakonec zrušili, protože prostě nebylo kde se brát.

a na stojáka nějakou rychlovku jsme ani jeden nechtěli.
a nakonec dobře, že to tak dopadlo, protože za měsíc a půl se to stjeně vyvrbilo, jak se to vyvrbilo, takže by se to stejně muselo rušit. jen by nás to zřejmě stálo peníze, protože nevim, jestli by byli ochotný nám všude vrátit plný částky.
No tak já bych ti do nového roku chtěla popřát kromě toho štěstíčka taky pevné zdraví. Ten zbytek už zvládneš sama.
jéžiš, koukám, že nejsem sama, kdo měl rok 2010 neuvěřitelně k posrání teda. tak hodně štěstí a zdaru do 2011 :)

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz