Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
28. listopadu 2004

proč nemám ráda vánoce

ty svátky klidu a míru


často, když oznámim, že nemám ráda vánoce, lidi se mě opatrně ptaj, co se stalo, jestli někdo neumřel.

zamyslela sem se nad tim a uvědomila si, že umřel.
umřel duch vánoc u nás doma.

poslední asi tak tři roky si to už prostě neumim užívat.
jak se blíží vánoce, dostávám se do stresu. dárky nakupuju 23. prosince a většinou sou to blbiny, který sou absolutně neužitečný.

tejden před upadám do letargie, že už je to zase tady a nedá se s tim nic dělat.

na štědrej den propadám čirýmu zoufalství. ráno, zatimco maminka jde za babičkou s cukrovím a vánočkou a pak společně putujou na hřbitov, táta s bráchou se válej u televize, já zdobim strom.

máme umělej, takže z něj každoročně vyklepu oblaka prachu a už jenom to mě otráví.
s ozdobama mi nikdo nepomůže, když se snažim donutit bráchu, aby mi je vytahal ze špajzu, jenom se pohádáme a já už sem naštvaná.

světýlka mi na strom nejdou nikdy nandat, ozdoby musim dávat takticky tak, aby nám je nerozkousaly kočky (už xtej rok používáme slaměný)

když se konečně doperu se stromem a ten vypadá jakž takž, tak ho kočky shoděj a je zase co dělat (třeba ne hned, ale za ty vánoční svátky je strom na zemi minimálně dvakrát a vypadá pak jak po zemětřesení, což maminku znervózňuje, ale upravovat to musim azse jenom já)

odpoledne se začíná s přípravou jídla. salát dělám já den předem, aby byl uleženej a na štědrej den s maminkou balíme tuny řízků a kaprů.
jelikož sem velká holka a musim se nad naší linkou hrbit, po půl hodině už toho mám až nad hlavu a bolí mě celej člověk. ale jak řeknu slovo, maminka prohlásí obligátní:
"když ti to dělá problémy, tak já si to udělám sama"
a to takovým tónem, že si radši (jako) dojdu na záchod, kde ulevim zádům a pak du pokračovat.

večer už je maminka nervní, že se jí pomalu smažej řízky a že babička furt nejde a že budem večeřet bůhvíkdy

večeře je to jediný, na co se těšim. je tam pospolitě celá rodina, přijíždí i velký bratr a povídáme si a všichni si dávaj pozor na kontroverzní témata, abysme se nepohádali, a je to prostě taková pohoda. řikáme si, co se nám za ten rok líbiol/nelíbilo, povedlo"nepovedlo, co budeme dělat, jak se vlastně máme, protože jindy na to neni čas.
vždycky jim strašně pomalu, abysme tak co nejdýl vydrželi, ale táta s bráchou to obvykle zhltnou a pak sou nervní a už musíme ke stromu.

sedíme tam obvykle už před sedmou, rozeberem dárky, maminka mi vyčte, že sem nevděčná a neumim projevovat radost, tak já poděkuju a pak sedim a koukám a přeju si, aby už bylo pozdě a zazvonil filozof, že dem na půlnoční.

ta hodinka kolem půlnoci, to sou moje vánoce, kdy sem s lidma, co mám ráda a před kterejma se nemusim přetvařovat, jako doma.

když dorazim, tak si du lehnout a čekám, kdy přijdou zahrát koledy.

máme tu totiž takový nadšence, co v noci choděj a hrajou pod oknama koledy. hrajou asi na víc nástrojů, ale mně zní vhlavě krásná trubka. a když padá sníh, koukám na ně z okna a poslouchám to a mám zase na pár minut vánoční náladu.

tuhle na ně ale někdo zavolal policii, že rušej noční klid. no je toto možný?

no a pak je po vánocích. dvacátýhopátýho mám svůj rituál, kdy sbalim cukroví a dárek pro ív a du jí popřát k narozkám. bydlí v minizatáčce asi 5km od naší zatáčky a já to vždycky chodim pěšky i v závějích. a tim končí to málo hezkýho na vánocích.

když to teď píšu, řikám si, že možná aspoň pro to by stálo za to se těšit. ale nemůžu. vzpomenu si na štědrej den plnej přetvářky u nás doma a přejde mě to.

tož tak.

co ty, milá moje obci, a vánoce?


Komentáře

nemam rad vanocni stresy
idelani vanoce by pro mne byly bez shaneni darku,nekde zapadlej snehem na chalupe s lidma co mam rad, proste pohodicka bez darku jen sami se sebou, nejlepsi darek je ze se sejdem a mame se radi a jsme zdravi, ne?
letos si udelam snad hezky vanoce se sykorici :)
cast toho mi pripomnelo Vanoce doma - od nervni a stresujici mamy, ze nic nestihne, lineho bratra, strojeni stromecku a hadky kvuli ozdobam ve spajzu az po baleni a smazeni kapra...
Krasna byla az vecerni pohadka a pulnocni.
S kym ze to websky budes mit letos hezke Vanoce? Znelo to jako se skorici.. :-)
jo..taky bych zrušila dárky a omezila to jen na seanci s přáteli.
a zapadlá chalupa vůbec neni od věci. aspoň by neobtěžovala civilizace a člověk by si to moh v klidu užívat.
a další spřízněná duše..:o)) Taky nemám tyhle svátky ráda a to už asi od desíti (a to je mi 35, takže mě to drží) Celý den matka vyšilovala, že se nic nestíháme a pak jsme si sedli ke stolu a měli jsme se tvářit jako, že se milujem a vše zapomenuto. Prostě 10 hodin stresu kvůli hoďce rádobypohody? Nechápu... Je fakt, že už 17 let doma nebydlím, takže salát a řízky u nás nikdo doma nenajde, páč je nejíme. Jediní, kteří mají z vánoc radost je našich 30 kočkoušů a 2 psi, bo maj k véče 6 kilo ryb, ze kterých se mi sice při vaření chce blinkat ale co bych neudělala pro milášky..:o))) Jo a ještě k těm dárkům... Máme celkem čtvery rodiče (rozvodovost je svč.kraji fakt velká..:o)) a už dlouho přemýšlím nad tím, splnit jim jejich každoroční přání, týkajícíse jejich dárku. Každý rok odpovídají, že k vánocům nechtějí nic...:o))
Jojo, Tri Kralove meli prijit normalne bez uplatku. :-)

PiDiBi, Vánoce se sýkořicí, to je něco jako kapr na modro? :-o

Proč mně nikdo nikdy nesplní moje přání? :-)
asi že seš moc náročnej :P
když viditelně nejsem sama, kdo vánoce nemusí, tak proč pořád narážim na ty oslavný spoty? :-o
když čtu "juchů, máme tu advent", "vyrobila sem si adventní věnec", udělala sem vánoční výzdobu", "za měsíc je to tu :)", tak si připadám divná. navíc mě to znechucuje :(
koukám, koukám...
u nás máme asi nenormální vánoce. pohoda, nikdo se nestresuje, těšíme se na večeři a na dárky. salát dělám já s bratrem večer před štědrým dnem, na štědrý den už je docela pohoda.
prostě nejsme normální, tož tak
a nechcete mě někdy pozvat? :(
taky bych si ráda užila pohodu
Já se přidávám do nenormálních řad - mám vánoce moc ráda. U sebe mám nazdobeno už odteď...pravda je, že mamka nikdy nestíhá a na štědrej den vyšiluje, ale naučili jsme jí toho v poledne nechat a jít s náma k tetám... a pak jsou ještě dva dny, kdy se nic nemusí...
jsem Tě znechutit...:o)) Já je prostě ráda mám...Vánoce, Vánoce, přicháááázejííí...ok, už Tě nebudu provokovat...:o)
Jane, co si sama neuděláš, to nemáš. ;-)
to tazinka:
ale ne..tys mě neznechutila. to až těch sto přeslazenejch zápisků potom.
jen mi to připomnělo, že bych se nad sebou měla zamyslet.
to =M=:
no...snad to neplatí beze zbytku
kolem mě taky hafo lidí skuhrá, jak jsou ty vánoce otravný - ale já si nemůžu stěžovat. ne že bych z nich nějak strašně odvázaný - prostě pohoda. a po půlnoční chodím se svým kmotřencem (je o rok starší než já) tradičně na skleněnou louku na panáka...
... takovy to mas.

ja sam vanoce taky od urcite doby nemusim, takze jsem nejprve zrusil stedry den (uzil jsem si ho po svem bez rodiny, povinne navstevy jsem odlozil az na svatky vanocni), a letos navstevy odbudu vikend pred a pak "... zavru se do sebe, na sedm knofliku, vezmu si s sebou jen kapesnik cistej ..." a budu delat, ze jsem nekde jinde, uziju si pohodove volno a nebudu ty svatky sileneho stesti vubec resit. a budu tim padem mit stastne a vesele ... vikend. ;)
mě by doma vykostili, kdybych zrušila štědrej den. no..a návštěvy budu muset absolvovat, aspoň u tý babičky, která nebydlí tady v zatáčce, protože si už stěžovala, že pomalu ani neví, jak vypadáme a že nás rodiče nevychovali (rozuměj mě a bratra)
achjo

takže šťastný a veselý

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz