Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
21. března 2011

Tak nám zabili Sportku, paní Millerová...

Jestli mě něco v poslední době silně rozrušilo, tak to byla zpráva o konci Sportky. Řikaly to pani z psího gangu na nábřeží, tak to musí bejt pravda, přestože jsem to teď rychle letem googlem uplně nenašla.

Ale musim ti říct, milá moje skromná čtenářská obci, že mě to teda dost ranilo. Už pár let mám totiž plán co dělat, až už nebudu chtít pracovat (a to mělo přijít brzo! Teď to budu muset nějak přehodnotit...).

Chtěla jsem si vsadit Sportku! A že bych učitě vyhrála! Mám na to totiž talent.

Zjistila jsem to kdysi na gymplu, když jsme probírali kombinatoriku a pravděpodobnost. Sázela jsem tehdy jednou týdně, když v tom pí prof Tomandlová prohlásila, že bysme se na to měli všichni vykašlat, protože jestli jsme dávali dostatečně pozor při jejích hodinách, musí nám být jasné, že je to ztráta času i peněz.

Pak se nás zeptala, kdo už někdy vsadil, i zvedla jsem bázlivě ruku. Pak se zeptala, kdo vyhrál, a les rukou notně prořídil. Když se zeptala, kdo vyhrál více než jednou, zůstala moje ruka nahoře jako poslední.

"A kolikrát jsi vyhrála, Petro?"
V té době jsem měla už čtvrtý zářez v řadě. Sice jsem nikdy nevyhrála víc než poslední cenu, která byla zhruba o dvacet korun nižší než plná cena sázenky, ale stejně to ve mně utužovalo přesvědčení, že to jednou MUSÍ vyjít.

"Čtyřikrát!" odpověděla jsem tedy paní profesorce.
"Ale to bys měla sázet dál!" vykřikla ona.

Už jsem nesázela. Nikdy. Vždycky mi přišlo, že je jackpot příliš malý na to, aby mi to za tu sázku stálo. No, teď už mě to nemusí trápit. Víc než půl mega by mi stejně nedali a bůhví, jak dlouho aspoň to.

Ale jedna věc mě blaží. Že jsem nevyhrála
těch rekordních lednových 103 milionů. Protože jestli existuje něco jako z prdele klika, tak tohle byla teda z prdele smůla.

Upřímnou soustrast výherče...

Komentáře

Hele, to jsme dnes resili! To musi byt hrozny, pravdepodobnost ze tolik vyhrajes nulanulanic a pak, kdyz to spadne, tak to nedostanes...
no mě by omyli. bych se normálně zbláznila. si vem, že to je přechod z naprostý euforie pod ledovou sprchu.

já už bych to navíc měla utracený, možná investovaný, vybranej byt, auto, dovolenou a pak toto... to bych fakt nedala :/
mám stejné pocity. jestli jsem si někdy fakt nepřála vyhrát, tak to musel být leden tohoto roku. Zrovna v únoru jsem si chtěla vsadit, jen tak, jenže přece nebudu riskovat, že prostě svojí výhru nedostanu. a garantuji vám, že bych zrovna vyhrála.

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz