Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
1. prosince 2004

pernej večer

aneb než příště přijedu dřív domu, doufám, že se nad tim pořádně zamyslim


dnešek mě nějak zmoh. sem fakt unavená. ne ospalá, ale nohy mě bolej a prostě na mně sedí únava. kdybych s =M= nespořádala k obědu pizzu, tak bych řekla, že je to únava z nedostatku jídla -> energie. ale takhle...čert ví.


na polštině sme se učili skloňování czasowniku, jestli sem to dobře pochopila, tak sloves. před trénováním telefonickejch hovorů sem zbaběle utekla s tvrzením, že mám za chvíli další přednášku.

další přednášku sem měla až za třičtvrtě hodiny.

šla sem na metro a jak únava rostla, klubalo se ve mně i dilema, jestli mám nebo nemám jít na večerní přednášku.
no...měla sem tam jít. ono by se mi nic nestalo. sem zvědavá, kde já tele budu shánět všechny ty poznámky, co mi chyběj ..:/

ale pak sem sedla na metro na nádraží, koupila si pití, protože sem umírala žízní a sedla do vlaku.

byli tam holka a kluk, on celou dobu seděl rozvalenej jak paša a ona vedle něj střídavě stála, hrbila se, seděla ve dřepu a tak..že mu nebylo trapně..no..možná maj Ds vztah a byla to součást tréninku.

doma:

venčení bobši
sprcha
vybalení věcí (nakopčená část učebnice pl a nový triko, co sem si musela koupit v newyorkeru, protože mě prostě oslovilo; jen mě mrzí, že je zase černý)

pak sem si šla udělat večeři.

následovala scéna, kdy mi maminka vynadala, že si musim dělat jídlo zrovna, když si de ona dělat večeři.
ó ká. sedla sem si ke stolu a čekala.
ona začala nadávat, že jí nejde rozbalit salát z igelitu. brácha jí šel pomoct a dostal vynadáno, že ještě nezačal utírat nádobí.
když začal utírat nádobí, dostal vynadáno, že kape vodu na zem a že se jí tam plete.
za velmi hlučnejch projevů si nakonec jídlo dodělala a šla jíst do obýváku.

šla sem si udělat salát.

přišel táta, a že si vezme tmavou bagetu (jednu ze dvou co tam byly v sáčku). ó ká, řikám. já si vezmu tu druhou.
za chvíli už maminka ječela z obýváku, že jí táta ujídá tu bagetu, že ona jí má naváženou a přesně ví, že jí má akorát k večeři a že je to ó ká v rámci jejího odtučňovacího programu. táta si sice už stačil kousnout, ale radši šel bagetu vrátit a ukrojil si chleba.
já sem si pak vzala k salátu radši tu nakousnutou a nechala mamince tu druhou — celou.
táta pak dostal vynadáno, že jí tu bagetu sněd a já sem dostala vynadáno, že jim ten salát jen tak, že by mi pečivo provrtalo břicho.
řekla sem, že sem snědla tu nakousnutou bagetu, a dostala sem vynadáno, že z ní dělám blbce.

do salátu sem si dala vařit vajíčko, který mi maminka během svojeho půsopení v kuchyni ztlumila na minimum, takže se přestalo uplně vařit, navíc nenastavila žádnej čas a i když sem pak vejce vařila 10min, bylo polosyrový a tak sem žloutek vyhodila. když sem se kvůli tomu ozvala, ještě mi stihla vynadat, že to teklo po celejch kamnech, tak to ztlumit musela a ať to koukám umejt.

achjo

sousta mi hořkly na jazyku, tak sem zbytek nechala bráchovi, domyla nádobí, umyla kamna a šla se uklidit do pokoje.

ať žije rodinná pohoda.

jak dlouho může bejt ženská v přechodu?
a je to všechno přechodem?


Komentáře

To není přechodem. To je rodinná ponorka
(Moje máma má takové úlety 15 let...)
i matky mají své dny...
najdi si podnajem
to trittico:
hlavu vzhůru a pak takováhle jobovka? :/
no pravda, že maminka má tyhle stavy už tak 6let. ale poslední dobou je to horší a horší

to jarmilka:
bohužel je mají téměř nonstop

to pdb:
no...
teď sem asi tak 10minut přestala psát a přemejšlela, co všechno bych k tomu potřebovala. já mám furt pocit, že je to nedosažitelný. ale máš pravdu. musim s tim začít něco dělat.
jane, neverila jsem tomu, ale odstehovani se od rodicu te k nim priblizi mnohem vic, nez si myslis.
Pak mi připoměň, že tě mám aspoň patnáct minut tiše vískat ve vlasech. :-)
to sýkorka:
ale já tomu věřim! stačí, když se třeba v létě měsíc nevidíme. pak se tejden uplně milujem. dyť já vim, že by se to tak vyřešilo. ale moje obec mi příde nějak nechápavá, protože už poněkolikátý v komentářích vysvětluju, že jaksi neni možný si dneska říct "tak jo, odstěhuju se" a zejtra se odstěhovat. aspoň pro mě teda ne.

to =M=:
už aby to bylo. nějak se to na mě sype :(
Černý barvy neni nikdy dost!
už od řádku "následovala scéna, kdy mi maminka vynadala, že si musim dělat jídlo zrovna, když si de ona dělat večeři" usilovně přemejšlim, jakže se jmenujou ty hormóny, co doktoři předepisujou takovejmhle maminkám v přechodu. Mojí mámě totiž docela pomohly. Ale nevzpomenu si...
ja te teda taky budu viskat, jo? ;-)
Já vískám ve vlasech taky obstojně:o))...
povískejte mi všichni...já to miluju :)
já tedy nevím, ale třeba to není přechodem, ale hladem. Zkuste jí dát pořádně najíst! :O)

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz