Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
7. prosince 2004

smsky v jeho mobilu

aneb je jeho/její mobtel pro partnera zakázaná zóna?



začala bych možná něčim, co se stalo asi tak před dvěma lety.

tehdy za mnou přišla ív, ať jí otestuju inženýrka.

"jak jako?"

"no napiš mu jako nějaká holka, co ho zná a chce se s nim seznámit, jestli ti odpoví.."

"jistěže odpoví. když budu chtít a budu se snažit, tak mi odpoví na 100%"

"myslíš?"

"100%"

nevěřila mi. že prej jí miluje a nemá potřebu si psát a scházet se s jinou holkou. tak proč to chceš testovat holka..
tak sem mu napsala a voila. vyměnila sem si s nim pár sms a dozvěděla se i věci, který by ív jistojistě vědět nechtěla.

a tak je to se všim.

když se nějaká slečna bude snažit, tak jí, milé dámy, ten váš prostě odpoví. dyť..známe se, no ne?

souhlasim i s tim, že je to často taková hra, kam až se dá zajít.

často třeba napíšu věci, který nemyslim uplně vážně, nebo vkládám dvojsmysly.

no pravda..teď už ani ne.
ale za dob pana podnikatele mi bylo srdečně jedno, co si o tom myslí, a klidně sem žhavě smskovala s medvídkem, zatímco se pp koupal nebo spal.

v létě ív inženýrkovi kontrolovala mobtel každej den, jestli tam náhodou nenajde smsku od nějaký sokyně.

"nedělej to" řikala sem jí

"já vim, že se to nemá, ale nemůžu si pomoct. já to chci vědět"

a v tom to možná je.

já to vědět nechci. radši si budu držet tu iluzi, že si píše jen se mnou, že má schovaný zprávy ode mě, který sem vypotila v návalu citu. nechci vědět a snad mě ani nezajímá, jestli si schovává zprávy potencionálních sokyň, expřítelkyň nebo testujících slečen.

tohle prostě vytěsňuju. a snad to ani neni o tom, co by kdyby (jako že chci spíš chránit sebe, než že bych tolik respektovala cizí soukromí), ale o tom, že "mám to zapotřebí?"

a kdyby si někdo čet v mým mobtelu?

řikám: klidně. ale na vlastní nebezpečí. neomlouvala bych se pak za to, ani nic nevysvětlovala. když někdo naruší tuhle zónu soukromí, musí počítat s tim, že se dozví něco, co nechtěl. je pak na něm, jak se s tim vypořádá. ale hlavně:
přece si máme věřit, ne?

Komentáře

co kdybysme se v tom prestali patlat?

proste stacilo
No, já osobně tuto zónu respektuji a rozhodně neprolézám manželce mobil, abych zjistil s kým mluvila a jak dlouho. A to stejné očekávám od okolí já, protože to je moje věc a pokud budu chtít, tak řeknu s kým jsem mluvil nebo psal:).
A co se týče té odpovědi na neznámou osobu. To mi připomíná ten test na Evropě 2, kde volá nějaká Simona:). Každej chlap odpoví, to je pravda, ale minimálně proto, že je to slušnost. Otázkou už je obsah odpovědi, ale za sebe můžu říct, že klidně bych i na kafe zašel, ale nic víc by neexistovalo. Zvlášť, když jsem ve svým vztahu spokojený. A od toho se odvíjí, myslím, vše:).
PiDiBi: patláme. důvod? weblogy!
já se v ničem nepatlám. zajímá mě názor jinejch lidí.
takže:
díky za něj jaspere
... a našel a rozešel se. Přemýšlím o tom, jestli to byla blblost nebo ne. Moje bývalá mi lhala, podváděla mě, ..., z tohoto důvodu mi to ujistilo, že se mi to ,,jen nezdá". Na druhou stranu, dnes, ve stejné situaci, bych to už řešil rozchodem rovnou - ,,že tomu druhému nevěřím"...

Každopádně je to hnusný, lézt druhému do mobilu. A bylo to dost hnusný i ode mě (jakkoli od ní byly nefér jiné věci).

Asi tak.
Musím s tebou, janee, souhlasit. I když si myslím, žes nemusela jmenovat, ale tak či tak - neúcta k partnerovu soukromí je dle mého i neúctou k partnerovi.
Často se tak lidi dostanou i do kuriózních situací, kdy na základě toho, co najdou, si vytvoří mylnou hypotézu a následná nedorozumění mohou být velmi, velmi nepříjemná.
mno..tak já to jméno vypustim, i když si myslim, že se asi zbytečně někdo cítí využit a komentován. já přece nenavazuju na něco, co si někdo myslí, že na to navazuju. z několika směrů -nejen od blogerů vážení, sem teď slyšela o tom, jak se furt řeší tenhle problém a proto píšu. neni to proboha v návaznosti na někoho, prostě to ve mně dozrálo.
Můj kamarád a jeho přítelkyně si doma hrají na 100% upřímnost ? všechno si říkají, koukají se vzájemně do mobilů, do icq historie i mailů a pomalu z toho cvoknou. Kýžený efekt se, řekl bych, nedostavil. Místo toho klasické ? aha, takže ona ti píše to a to, to je zajímavý.

Upřímnost a důvěra jsou životně důležité, ale vědět na toho druhého úplně všechno, to je na hlavu. Jak si psala, Janee, některé věci člověk vědět nechce, ať už třeba proto, že častokrát nic neznamenají....
dojetím nedýchám, jak jste tu všichni zásadoví. Respektovat soukromí Druhého je pochopitelně nezbytnost. Stejně jako ohleduplnost toho Druhého. Někdy člověk nachází, aniž by hledal a pak nezbývá než konstatovat, že si Druhý měl vymazat věci, který považoval za nedůležitý
Souhlasim s Jane. Důvěřuj a neprověřuj.
ale tohle nebylo o najití bez hledání, ale o najití po hledání.

na okraj:
tohle je prostě deník, kde se ocitne, co mě zrovna napadne. neni to komentování záležitostí ostatních. dneska mě napadlo tohle a impulsem nebylo nic jinýho, než komentáře u =M=. chtělo se mi tam něco říct, ale nechtělo se mi psát dlouhej komentář, napsala sem si to do deníčku tečka
ano, já to chápu a kdyby to nemělo souvislost právě s konkrétními lidmi, potažmo komentáři, brala bych to jako něčí myšlenky v deníčku. Nechtěla jsem se tě dotknout. Jen mi přišlo paradoxní, kolikrát se tu objevilo slovo "soukromí" (ani ne tak v textu, jako v komentářích), když to celý je vlastně o porušení "soukromí" dvou lidí, kteří si to vyřeší (vyřešili) sami ;O) A krom toho souhlasím s Jednou, co napsala - nic není černobílý... :O)
jenže to je právě to, co já se snažim vysvětlit. tenhle zápisek neměl a nemá bejt o porušení soukromí u "těch dvou konkrétních lidí, co si to vyřešili"

já v něm přece na nic nenarážim. to je všechno o tom, že se známe a čteme.

a je to jako u tebe a jako u kohokoli jinýho, kdo si píše deníček. něco se mu v životě přihodí, tak si to zapíše. to je jako když sem se s někým bavila o tom, jak v pze probíhá sčítání lidí v metru. přišla sem pak domů a napsala o tom, jak sem já byla sečtená.
a tohle je to samý. já se proboha nechci nikomu v ničem patlat.

smsky v mobilech řešim už asi 14 dní s ív, která má s tou kontrolou problém. a mně to celou tu dobu vrtá hlavou. a o víkendu se mi dostalo dalšího impulsu k přemejšlení. a až dneska, když sem si četla ty komenty u =M= sem si řekla:
když se ptá, co by kdyby, tak já napíšu, co já si o tom myslim.

nic víc, nic míň. prostě reakce. žádný patlání. pokud si to někdo vztáhnul na sebe, tak se omlouvám, protože tak sem to nemyslela.
a sem si jistá, že kdyby si to sem přišla přečíst ív, byla by náštvaná a ona by byla naštvaná právem, protože ona byla tim prvním a rozhodujícím impulsem k tomu, že sem si řekla, že to někdy napíšu. a píšu tu jen o ní a o svým postoji k tomu. o ničem jiným. a nic jinýho neni ani mezi řádky. a znova se omlouvám všem, kterejch se to dotklo. nechci žádný tření, když neni proč. všechno je jen z nepochopení.
ne. kdo kontroluje mobil, vytahuje staré záležitosti a má nutkání volat do testu věrnosti - s takovým člověkem bych nechtěl nic mít. (což neznamená, že by mě nelákalo hrabat se v cizích denících, které jsou přesně takové, že vím, že bych neměl. ale skoro vždycky jsem se ovládl, a když ne, měl jsem pak pěkně dlouho výčitky svědomí, protože vím, jak to sám nesnáším.)
se nikdy na SMS nedívala (ze stejného důvodu, jako Ty). Jednou takhle ležela v posteli se svým přítelem (chodila s ním 3 měsíce), došla mu SMS a on měl mobil natočený tak, že si to prostě přečíst musela... Bylo tam psáno ať se myšáček hezky vyspinká a že se jí stýská...
Vylezlo z něj, že už delší dobu chodí s nějakou vdanou paní a čeká, až se rozvede... Já vím, píšu zase o tom náhodném čtení SMS, ale tohle mě k tomu napadlo.
to tazinka:
hmmm..tak nějak nevim, jestli bych si poplakala při rozchou s takovým člověkem. spíš bych si poplakala nad sebou, že mu to tři měsíce žeru.
být podváděná a obelhávaná, to sou dvě věci, který bych asi nebyla schopná překousnout.

ale byl ten kluk pěknej blb, když si to čet před ní teda :)
neda mi to, abych nekomentoval, i když asi budu opakovat co už tu zaznělo:
vztah je o důvěře a vzájemné úctě, takže kontrolovat partnerovi mobil, mail ... cokoliv mi připadá deklasující především pro toho kontrolujícího a vypovídá to o tom, že něco není v pořádku, ať už se vztahem, nebo přímo s osobností kontrolujícího. kde by se jinak brala potřeba kontrolovat?
no a k těm "náhodným" případům - to je zase o ohleduplnosti a úctě. když už si s někým mimo "základní" vztah vyměňuji lechtivé zprávy (a je jedno, jestli jde jen o ty zprávy, nebo i cokoliv dalšího), měl bych mít alespoň tolik úcty ke svému partnerovi, že si to zařídím tak, aby se o nich nedozvěděl (a třeba si pak nemusel lámat hlavu, jak to teda doopravdy je).

howgh.
to sistr:
Sistr, to co říkáš přece nemůžeš myslet vážně.Znám jednoho hocha který to vždy dělal přesně tak, jak ty radíš: důvěřoval, spoléhal, svěřoval, a otevřel nejen své srdce, odměnou mu bylo zrazování, podvádění, opovržení a výsměch. Rozsah celé zrady a povahu té osoby, pro kterou byly milejší všechny čuráky tohoto světa než právě ten její chlap, navíc měl příležitost poznat teprve až kyž už nebyla jeho ženou. K čemu je dobrá taková důvěra,jakou doporučuješ ty sistr, když narazíš na vášnivou kuřačku čuráků?
drzoune, a proto má člověk všem primárně nedůveřovat? co kdyby mu zase zlomili srdce, lhali a podváděli ho, že...
na prvním místě má být vždycky důvěra. jinak by se z toho člověk zbláznil.
svině se ale samozřejmě najdou vždycky. u obou pohlaví.
Hlavně tu chybí to nejdůležitější. ;-) telefonní číslo.
čí?
jane: Ale jo, dobrá, dobrá, upřímně uznávám, že DŮVĚRA je základ, bez kterého nikdy nemůže fungovat žádné PARTNERSTVÍ. Nejen to v posteli a u stolu. Spíše jsem se poněkud neohrabaně snažil sdělit, že mě trápí otázka, zda je důvěra možná, aniž by byla slepou důvěrou.

=M=: Číslo nepotřebuješ, takových děvčat je určitě mnoho a myslím, že se dají poznat;-)

tazinka: Krásný příklad:)

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz