Nějak bylo, nějak bude

Z deníku Jane
14. prosince 2004

nechtěl by mě mít doma

aneb jednou to ale dokážu!

zase jeden uspěchanej den.

v noci sem nemohla spát a do půl pátý četla mladou frontu.

ráno sem nemohla vstávat a do půl jedenáctý sem se převalovala v =M=ově posteli.

odpoledne sem se nemohla vykopat a =M=, kterej mě v tom podporoval, dorazil do práve ve čtyři.
komentoval to slovy:

"já bych tě nemoh mít doma"

a já slibovala, že jestli mi dá ještě šanci, že dokážu, že to dokážu. ale bojim se, že mi nevěří a šance nebude.

(ale ve čtvrtek ráno do tý školy fakt musim!)

pak přednáška a pak na vlak.

ten rychlík po šestý je vždycky narvanej k prasknutí. v kupé je místo pro 8, ale roztahuje se jich tam 6 a já abych stála v chodbě?
NE!

sebrala sem veškerou asertivitu a:

"mohla bych sem vklouznout? určitě by se tu pro mě našlo místečko, že..."

a pozorování spolucestujících mě inspirovalo.

pán naproti u uličky vypadá uplně jak Kemr. má příšerně promaštěný vlasy, což nesnášim.
naproti mně je nějakej zamrzlej vš. ke třiceti mu moc nechybí a luští skripta.
pán u okýnka asi likviduje mikulášskou nadílku. už sněd čokoládu, dvě fidorky, müsli tyčinku a teď rozbalil z ubrousku chleba a ťuk ťuk o stěnu vagonu rozbil vajíčko natvrdo a loupe skořápku do odpadkáče.
po pravici si pán neurčitýho věku (od 30 do 50 cokoli) hraje s kapesním minipc. vypadá strašně intelektuálně, aůe já vidim, že hraje nějakou příšernou střílečku.
a konečně po levici — milenecký pár.
chjo..šeptaj si sladký slovíčka a...já chci taky obejmout!!!

navíc ve vedlejším kupé -> modelka.

snad se nebude chtít cestou domů svěřovat...

Komentáře

..taky mám problém se vstáváním do školy..komu se chce vstávat v půl šestý..trmácet se busem(či vlakem)a pak čumákovat ve škole, kde kromě psaní zápisků není co dělat, viď ?;)
Já se taky občas musim držet, abych lidi u stolu nedržel za ruku nebo abych nelíbal cestující čekající na zastávce. Jsem tak už od tebe pomalu zvyklý. :-)

Ale pán s vajíčkem určitě nelikviduje mikuláše. Jsou prostě lidé, kteří od chvíle, kdy se rozjede vlak, do okamžiku, kdy vystupují, musejí jíst. Jsem taky takový.
chůdě malý! v půl šestý? :-ooo
to by byla moje smrt!
když dneska nechci vstávat v devět, tak si řikám: vzpomeň si na gympl..to si vstávala denně ve čtvrt na sedm!
ale pak mávnu rukou. to je jako v tý písničce: those days are gone :)
až se zařadim do pracovního procesu, musim si najít práci jako =M=. jinak to nevidim :/

to =M=:
některé zvyky jsou hezké, že? :)

Přidat komentář

  • Deníček Jane Doe používá webhosting Pueblo.
  • TOPlist

  • Bloguje.cz